ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.137.2003.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 11. července 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky Z. H., rozsudkem Zemského soudu ve Weidenu, Spolková republika Německo, ze dne 4. 6. 1997, sp. zn. KLs 7 Js 15566/96, a to pro trestné činy nedovoleného dovozu omamných prostředků v nikoli malém množství a obchodování s omamnými prostředky v nikoli malém množství podle §29a odst. 1 č. 2, §30 odst. 1 č. 4 zákona o omamných prostředcích, k trestu odnětí svobody v trvání tří let.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu ve Weidenu, Spolková republika Německo, ze dne 4. 6. 1997, sp. zn. KLs 7 Js 15566/96, který nabyl právní moci dne 10. 7. 1997, byl Z. H. uznán vinným trestnými činy nedovoleného dovozu omamných prostředků v nikoli malém množství a obchodování s omamnými prostředky v nikoli malém množství podle §29a odst. 1 č. 2, §30 odst. 1 č. 4 zákona o omamných prostředcích. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že dne 10. 11. 1996 převzal před restaurací U B. v P. od kosovského Albánce jménem L. S. osobní vozidlo zn. Renault, české SPZ, ve kterém, jak věděl, bylo uschováno větší množství heroinu, s tím, aby drogu dopravil do M. Tam ji měl dle telefonických instrukcí předat odběrateli, poté v G. převzít kupní cenu ve výši 12 000 DM a tu odevzdat v P. S. Za jízdu obdržel odměnu ve výši 600 DM a dále mu byla prominuta část dluhu ve výši 1 500 DM. Následujícího dne okolo 12.45 hod. pak podle uvedených pokynů přijel zmíněným vozem na česko-německý hraniční přechod W., kde bylo vozidlo podrobeno celní prohlídce. V rezervní pneumatice byly nalezeny čtyři umělohmotné sáčky obsahující heroin o celkové hmotnosti 2,007 kg, s minimálním množstvím diacetylmorphin-hydrochloridu 426,8 g. Pro tyto trestné činy byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let.
Dne 8. 7. 2003 pod sp. zn. 2688/2000-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Z. H. se dopustil závažné úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Rovněž je nutno přihlédnout k povaze převážených omamných prostředků (heroin) a jejich množství (cca 2 kg). Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. července 2003
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch