ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.166.2002.1
sp. zn. 11 Tcu 166/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 20. ledna 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanky České republiky S. Č., rozsudkem Trestního soudu ve Strasbourgu, Francouzská republika, ze dne 20. 10. 1999, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Colmaru ze dne 1. 3. 2000, sp. zn. 195/2000 - 09900948, a to pro trestný čin těžkého kuplířství s více obětmi podle čl. 225-5, čl. 225-7, čl. 225-20, čl. 225-21, čl.225-24, čl. 131-26, čl. 131-27, čl. 131-30, čl. 131-31 trestního zákoníku Francouzské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání tří let, a definitivnímu zákazu pobytu na území Francouzské republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Trestního soudu ve Strasbourgu, Francouzská republika, ze dne 20. 10. 1999, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Colmaru ze dne 1. 3. 2000, sp. zn. 195/2000 - 09900948, byla S. Č. uznána vinnou trestným činem těžkého kuplířství s více obětmi podle čl. 225-5, čl. 225-7, čl. 225-20, čl. 225-21, čl.225-24, čl. 131-26, čl. 131-27, čl. 131-30, čl. 131-31 trestního zákoníku Francouzské republiky. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustila tím, že ve S., G., v soudním obvodu soudu vysoké instance ve Strasbourgu a na celém území státu během let 1997 a 1998 až do 6. 5. 1998, těžila nebo se dělila o výnosy a dostávala peněžní obnosy z prostituce R. P., K. Ch., N. G., S. Ch., J. Ch., M. Š., S. G., J. Š. a Z. Š., jakožto osob, které se běžně zabývaly prostitucí a dále najímala, zacvičovala a unášela výše jmenované s cílem prostituce nebo na ně vyvíjela nátlak, aby se prostituovaly nebo pokračovaly v prostituci. Odsouzená byla pro znalost francouzského jazyka prostředníkem mezi českými prostitutkami a kuplíři usazenými ve s. kraji. Rovněž od prostitutek shromažďovala peníze a předávala je dalším osobám, za což dostávala provizi ve výši 10%. Kromě toho v několika případech v České republice najímala ženy a přivezla je do F. k prostituci, mimo jiné přítelkyni svého bratra M. Š. ve věku 17 let. Za tento trestný čin byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání tří let, a definitivnímu zákazu pobytu na území Francouzské republiky.
Dne 24. 9. 2002 pod sp. zn. 2937/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení francouzského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená je občankou České republiky, která byla odsouzena cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin obchodování s lidmi za účelem pohlavního styku podle §246 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. S. Č. se dopustila zvlášť závažného úmyslného trestného činu směřujícího proti svobodě a důstojnosti více osob, k jehož stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Pokud jde o druh trestu, byl jí uložen zejména citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. ledna 2003
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch