ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.19.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 19/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 25. února 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení státních občanů České republiky 1) M. J., 2) J. M., a 3) E. O., rozsudkem Obvodového soudu v Görlitzu, Spolková republika Německo, ze dne
2. 4. 1997, sp. zn. 1 Ls 951 Js 23389/96, a to pro trestný čin převádění cizinců
v rámci převaděčské bandy podle §92 odst. 2 č. 1 a 6, §92a odst. 1 č. 1 a 2, §92b odst. 1 Cizineckého zákona, §25 odst. 2, §52, §53, §54, §69 a §69b trestního zákona Spolkové republiky Německo k úhrnným nepodmíněným trestům odnětí svobody v trvání: 1) dvou let a šesti měsíců u M. J., 2) dvou let u J. M. a 3) tří let u E. O., a dále u J. M. a E. O. k odnětí povolení k řízení motorových vozidel na dva roky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Görlitzu, Spolková republika Německo, ze dne 2. 4. 1997, sp. zn. 1 Ls 951 Js 23389/96, byli M. J., J. M. a E. O. uznáni vinnými trestným činem převádění cizinců v rámci převaděčské bandy podle §92 odst. 2 č. 1 a 6, §92a odst. 1 č. 1 a 2, §92b odst. 1 Cizineckého zákona, §25 odst. 2, §52, §53, §54, §69 a §69b trestního zákona Spolkové republiky Německo a byl odsouzeni k úhrnným nepodmíněným trestům odnětí svobody v trvání: 1) dvou let a šesti měsíců u M. J., 2) dvou let u J. M. a 3) tří let u E. O. a dále k odnětí povolení k řízení motorových vozidel na dva roky u J. M. a E. O.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustili v podstatě tak, že v době od 26. 8. 1996 do 15. 10. 1996 uskutečňovali za úplatu převaděčské akce, když z území České republiky do Spolkové republiky postupně převedli pěšky nebo auty celkem 61 cizích státních příslušníků, o nichž věděli, že nemají povolený pobyt na území Spolkové republiky Německo, přičemž M. J. se podílel na devíti akcích, J. M. na pěti a E. O. na jedenácti převaděčských akcích.
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon) podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje
o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzení jsou občany České republiky a byli pravomocně odsouzeni cizozemským soudem za skutek, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Všichni odsouzení se opakovaně podíleli na organizovaném ilegálním převádění značného počtu osob přes státní hranici a činili tak ze zištných pohnutek. Pokud jde o druh trestu, byly jim uloženy již citelné nepodmíněné tresty odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. února 2003
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík