ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.247.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 247/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 28. listopadu 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky L. N. rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakousko, ze dne 18. 11. 2002, sp. zn. 602 Hv 32/02t, a to pro zločin těžké výdělečné krádeže vloupáním ve skupině dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle §127, §128 odst. 1 č. 4, §129 č. 1, §130, §15 rakouského trestního zákona, přečin zatajení listiny podle §229 odst. 1 rakouského trestního zákona a přečin pokusu o padělání listiny podle §15, §223 odst. 2 rakouského trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a tří měsíců.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakousko, ze dne 18. 11. 2002, sp. zn. 602 Hv 32/02t, jenž nabyl právní moci dne 22. 11. 2002, byl L. N. uznán vinným zločinem těžké výdělečné krádeže vloupáním ve skupině dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle §127, §128 odst. 1 č. 4, §129 č. 1, §130, §15 rakouského trestního zákona, přečinem zatajení listiny podle §229 odst. 1 rakouského trestního zákona a přečinem pokusu o padělání listiny podle §15, §223 odst. 2 rakouského trestního zákona. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil v podstatě tím, že
-v noci ze 26. 8. na 27. 8. 1999 v K. ve firmě L. B. po vypáčení vchodových dveří odcizil osobní a směsný kontejner v hodnotě kolem 159,88 €,
-společně se Z. B. v noci z 1. 11. na 2. 11. 2000 ve W. ve firmě O. po vypáčení okna, protipožárních dveří a příruční pokladny odcizili hotovost, fotoaparát značky Canon a mobilní telefon značky Ericson, vše v hodnotě kolem 1 816, 86 €,
- společně se Z. B. někdy v době mezi počátkem listopadu 2000 a počátkem podzimu 2001 v H., při asi osmi dnes již nezjistitelných akcích, po vypáčení oken a dveří odcizili věci v dnes již nezjistitelné hodnotě,
- v době od 16. 10. 2001 do 21. 12. 2001, jako člen skupiny, společně se spoluobžalovanými Z. B. a R. V. se v celkem devatenácti případech vloupali do objektů firem s úmyslem odcizit tam, nebo se pokusit odcizit, cizí movité věci patřící jiným subjektům, a přivlastněním těchto věcí se nezákonně obohatit, přičemž hodnota těchto věcí byla nejméně 53.605,-€,
- v době od 30. 1. 2002 do 10. 4. 2002 společně s R. V. se v celkem třinácti případech vloupali do objektů firem s úmyslem odcizit tam, nebo se pokusit odcizit, cizí movité věci patřící jiným subjektům, a přivlastněním těchto věcí se nezákonně obohatit, přičemž hodnota těchto věcí byla nejméně 60 779,4 €,
- spolu s R. V. a Z. B. zatajil ode dne 22. 11. 2001 v H. a ostatních místech technický průkaz vozidla pro poznávací značku KO 201AI s úmyslem, aby se jich v právním styku použilo k prokázání práva, právního vztahu nebo určité skutečnosti,
- společně s R. V. zatajil od 14. 2. 2002 v G. a ostatních místech, s úmyslem, aby se v právním styku použilo k prokázání práva, právního vztahu nebo určité skutečnosti 40 kusů plaket úřadu D. z. vlády s posudkem motorového vozidla,
- společně s R. V. se dne 10. 4. 2002 prokázal dvěmi falešnými účty údajné sběrny domácího náčiní v M. k prokázání nákupu použitého počítače v M.
Za tuto trestnou činnost byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a tří měsíců.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák.). Pro úplnost lze dodat, že v případě neoprávněného držení technického průkazu vozidla a úředních plaket se jednalo o doklady odcizené v rámci výše popsané majetkové trestné činnosti a použití falešných účtů směřovalo k zakrytí spáchaného trestného činu. Tím jsou v plném rozsahu splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. L. N. se pro finanční prospěch podílel opakovaně na organizovaných vloupáních do různých objektů s úmyslem opatřit si zdroj příjmů, trestné činnosti se dopouštěl po delší dobu a způsobil značnou škodu na cizím majetku.
Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. listopadu 2003
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík