ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.25.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 25/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 27. března 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky Z. F., rozsudkem Zemského soudu v Pasově, Spolková republika Německo, ze dne 9. 1. 2001, sp. zn. KLs 313 Js 6937/00, a to pro trestný čin napomáhání nedovolenému obchodování s omamnými prostředky v nemalém množství ve dvou případech podle §1 I, §2 I, §3 I, §29a I č. 2, §33 německého zákona o omamných prostředcích, §73, §73a, §73d, §27, §53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání tří let.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu v Pasově, Spolková republika Německo, ze dne 9. 1. 2001, sp. zn. KLs 313 Js 6937/00, jenž nabyl právní moci dne 9. 5. 2001, byl Z. F. uznán vinným trestným činem napomáhání nedovolenému obchodování s omamnými prostředky
v nemalém množství ve dvou případech podle §1 I, §2 I, §3 I, §29a I č. 2, §33 německého zákona o omamných prostředcích a §73, §73a, §73d, §27, §53 trestního zákona Spolkové republiky Německo. Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že:
1. dne 31. 5. 2000 po vzájemné dohodě napomohl zvlášť stíhanému obviněnému J. k realizaci obchodu dodávky 70 gramů heroinu tím, že ho odvezl a dovezl svým osobním automobilem na místo uskutečnění obchodu k mostu na spojovací silnici D. – M. u B. a poskytl mu k přicestování do Německa pas svého bratra P., to vše za přislíbenou odměnu jedné dávky omamného jedu, přestože sám není konzumentem drog.
2. dne 4. 6. 2000 obviněnému J. stejným způsobem napomohl (služby řidiče a poskytnutí cestovního pasu bratra) za přislíbenou odměnu 100,- DM k realizaci obchodu předání 70 gramů heroinu v hodnotě 3. 800,-DM.
Za tento trestný čin mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody na dobu tří let.
Dne 28. 2. 2003 pod sp. zn. 2339/2002-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje
o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje
o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (účastenstvím na trestném činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §10 odst. 1 písm. c) tr. zák. a §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Z. F. se pro finanční prospěch opakovaně podílel na obchodování s omamnými látkami na území jiného státu. Přitom se jednalo o vysoce nebezpečnou drogu (heroin). Dopustil se trestné činnosti, k jejímuž stíhání zavazují Českou republiku též mezinárodní smlouvy. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. března 2003
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík