ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.260.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 260/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 9. prosince 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky F. K. rozsudkem Okresního soudu v Pirně, Spolková republika Německo, ze dne 4. 7. 2001, sp. zn. 1 Ls 146 Js 340/01, a to pro trestné činy odporu proti úřední osobě při výkonu rozhodnutí ve dvou případech, úmyslného nebezpečného zásahu do silniční dopravy a úmyslného ublížení na těle ve třech případech podle §113 odst. 1, 2 č. 1 a 2, §315b odst. 1 č. 3, odst. 3, §315 odst. 3 č. 1b a 2, §69, §69b trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k celkovému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a odnětí řidičského oprávnění pro území Spolkové republiky Německo na dobu dvou let.
Odůvodnění:
Rozsudkem, Okresního soudu v Pirně, Spolková republika Německo, ze dne 4. 7. 2001, sp. zn. 1 Ls 146 Js 340/01, jenž nabyl právní moci dne 12. 7. 2001, byl F. K. uznán vinným trestnými činy odporu proti úřední osobě při výkonu rozhodnutí ve dvou případech, úmyslného nebezpečného zásahu do silniční dopravy a úmyslného ublížení na těle ve třech případech podle §113 odst. 1, 2 č. 1 a 2, §315b odst. 1 č. 3, odst. 3, §315 odst. 3 č. 1b a 2, §69, §69b trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za které byl odsouzen k celkovému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a odnětí řidičského oprávnění pro území Spolkové republiky Německo na dobu dvou let.
Uvedené trestné činnosti se jmenovaný podle skutkových zjištění soudu dopustil tím, že jel pod značným vlivem požitých drog (v moči koncentrace amfetamínu 88,3 ng/ml a koncentrace metamfetamínu 928,0 ng/ml) dne 31. 12. 2000 kolem 13:45 hod. po veřejné silnici na hraničním přechodu 01773 A., místní část Z., ve směru z České republiky. Přitom najel po krátkém zastavení svým osobním automobilem BMW, české státní poznávací značky AHI 24-33, na úředníky stojící na silnici a provádějící hraniční kontrolu, takže tito museli v ohrožení uskočit ze silnice, aby zabránili ohrožení svých osob. Poté pokračoval ve své jízdě po spolkové silnici 170 směrem na D. a byl následně pronásledován vozidlem celníků. Když přijel kolem 14:00 hodin po spolkové silnici 170 do obce K., prolomil tam zřízenou silniční závoru. K tomuto najel vysokou rychlostí na vrchního policejního důstojníka M., který blokoval silnici a dával znamení k zastavení a na služební vozidlo státní poznávací značky BG 23-34, které stálo příčně k jízdní dráze. Vrchní policejní důstojník M. mohl zabránit srážce se svojí osobou pouze díky tomu, že rychle utekl. Následně naboural do služebního automobilu vpředu vpravo, čímž vznikla věcná škoda ve výši 5.661,01 DM. Poté pokračoval ve své jízdě, aniž by zastavil. Kolem 14.08 hodin prolomil na spolkové silnici 170 na vjezdu do obce D. další policejní závoru. Přitom havaroval při bočním objíždění do služebního automobilu státní poznávací značky BG 23-240, který stál příčně na jízdní dráze, čímž vznikla na nárazníku služebního automobilu věcná škoda ve výši cca 1.350,15 DM. V dalším průběhu svého úniku po spolkové silnici 170 prolomil v obci P. další policejní závoru. Přitom poškodil kolem 14:16 hodin osobní automobil Opel, státní poznávací značky DW-DE 856, poškozeného D. K. a osobní automobil Ford, státní poznávací značky DD-DN 2318, poškozeného G. G., které odstavili na křižovatce policejní úředníci za účelem zabránění další jízdy obžalovaného a poté pokračoval ve své jízdě po cestě pro pěší, kde narazil na policejní mistrovou H., která upadla na kapotu auta, čímž utrpěla nepatrná poranění na jednom prstě. Na osobním automobilu D. K. vznikla věcná škoda ve výši 15.652,54 DM, na osobním automobilu G. G. věcná škoda 8.726,94 DM. Na osobním automobilu F. K. přitom praskly obě pneumatiky na straně spolujezdce a kapota motoru se poté vytrhla ze zablokování. Posléze pokračoval i přes tyto škody v jízdě rychlostí cca 40 km, což vedlo v důsledku větru způsobeného jízdou k tomu, že se odblokovaná kapota motoru otevřela směrem nahoru, takže již nemohl vidět směrem dopředu, po cca 600 metrech se dostal v pravotočivé zatáčce do protisměru a přitom se čelně srazil s osobním automobilem Kia, státní poznávací značky DD-DP 6409, poškozeného W. K. Na jeho osobním automobilu vznikla věcná škoda ve výši cca 18.000,- DM. Následkem nárazu poškozený W. K. utrpěl náraz do lebky, otevřená poranění a otoky na nose, bradě a obou kolenech, které se musely sešívat a zlomení několik žeber na pravé straně těla, byl uveden na tři dny do umělého spánku. S. K. utrpěla při nehodě náraz pásem. Nacházela se jeden týden stacionárně v nemocnici F., přičemž se u ní vyskytly v důsledku událostí při nehodě psychické problémy. A. K., která seděla při nehodě na sedadle spolujezdce, utrpěla oboustranně otevřenou distální frakturu, otevřenou proximální frakturu holeně vlevo, uzavřenou frakturu holeně vpravo, sériovou frakturu žeber vlevo s hematotoraxem a mozkové trauma 1. stupně. Nebylo ještě jasné, do jaké míry bude poškozená odkázána na invalidní vozík.
Dne 20. 11. 2003 pod sp. zn. 1688/2003-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona o Rejstříku trestů se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 trestního řádu Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestné činy útoku na veřejného činitele podle §155 trestního zákona, poškozování cizí věci podle §257 trestního zákona a ublížení na zdraví podle §224 trestního zákona). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. F. K. se dopustil závažné úmyslné i nedbalostní trestné činnosti, spáchané pod vlivem návykových látek, jíž násilným způsobem útočil na výkon pravomoci veřejných činitelů a na zdraví a majetek osob. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen zejména citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. prosince 2003
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík
Vyhotovil:
JUDr. Alexander Sotolář