ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.263.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 263/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 9. prosince 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky S. H. rozsudkem Obvodového soudu v Chemnitzu, Spolková republika Německo, ze dne 4. 12. 2000, sp. zn. 10 Ls 830 Js 23085/00, a to pro trestný čin nedovoleného dovozu omamných prostředků v nemalém množství společně s nedovoleným obchodováním s omamnými prostředky v nemalém množství ve třech případech podle §1 odst. 1, §3 odst. 1 č. 1, §299a odst. 1 č. 2, §30 odst. 1 č. 4 ve spojení s Přílohou III německého zákona o omamných prostředcích a §52, §53 německého trestního zákona, k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu v Chemnitzu, Spolková republika Německo, ze dne 4. 12. 2000, sp. zn. 10 Ls 830 Js 23085/00, jenž nabyl právní moci dne 18. 4. 2001, byla S. H. uznána vinnou trestným činem nedovoleného dovozu omamných prostředků v nemalém množství společně s nedovoleným obchodováním s omamnými prostředky v nemalém množství ve třech případech podle §1 odst. 1, §3 odst. 1 č. 1, §299a odst. 1 č. 2, §30 odst. 1 č. 4 ve spojení s Přílohou III německého zákona o omamných prostředcích a §52, §53 německého trestního zákona. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustila tím, že
- předala ve dvou blíže nezjistitelných dnech v květnu 2000 po telefonické dohodě v P. (Česká republika) vždy 100 gramů metamfetaminu německému státnímu příslušníkovi jménem M., který ho měl převézt do Německa a tam se ziskem prodat, a v jenom případě převzala osobně kupní cenu ve výši 4.000,- DM,
- dohodla v blíže již nezjistitelný den před 7. 6. 2000 telefonicky s jistým C., který se zdržoval v Německu, prodej a dodávku 500 gramů matamfetaminu za gramovou cenu 40,- až 45,- DM a téhož dne, kolem 16.00 hodin převzala v P. od J. V. celkem 191,855 gramů metamfetaminové směsi s obsahem účinné látky 96,3 metamfetaminu a přenesla ji kolem 16.10 hodin přes pěší přechod J. do Německa, aby ji v oblasti kostela v J. předala německému odběrateli. Po návratu do České republiky měla obdržet od V. 1.000,- DM.
V žádném z případů neměla potřebné povolení pro obchodování s omamnými prostředky, což jí bylo známo.
Za tento trestný čin byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. S. H. se pro finanční prospěch celkem ve 3 případech podílela na ilegální přepravě omamné látky na území jiného státu, přičemž jde o trestnou činnost, k jejímuž stíhání zavazují Českou republiku též mezinárodní smlouvy. Pokud jde o druh trestu, byl jí uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. prosince 2003
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík