Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.02.2003, sp. zn. 11 Tcu 4/2003 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.4.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.4.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 4/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 12. února 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů z a z n a m e n a j í údaje o odsouzení občana České republiky M. F., rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 7. 8. 2000, sp. zn. 231 Ls 421 Js 027609/00, a to pro trestné činy nedovoleného dovozu omamných prostředků nikoliv malého množství a nedovoleného obchodování omamnými prostředky nikoliv malého množství podle §30a odst. 2 č. 2, §30 odst. 1 č. 4, §29a odst. 1 č. 2, §1 odst. 1, §3 odst. 1 zákona o drogách, přílohy 1 a 3 zákona o drogách, §52, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a devíti měsíců. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 7. 8. 2000, sp. zn. 231 Ls 421 Js 027609/00, jenž nabyl právní moci dne 15. 8. 2000, byl M. F. uznán vinným trestnými činy nedovoleného dovozu omamných prostředků nikoliv malého množství a nedovoleného obchodování omamnými prostředky nikoliv malého množství podle §30a odst. 2 č. 2, §30 odst. 1 č. 4, §29a odst. 1 č. 2, §1 odst. 1, §3 odst. 1 zákona o drogách, přílohy 1 a 3 zákona o drogách, §52, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo. Uvedených trestných činů se dopustil tímto jednáním: Dne 29. 2. 2000 v 19:20 hod. přicestoval rychlíkem EC 151 přes nádražní hraniční přechod E. do Spolkové republiky Německo, přičemž měl s sebou celkem 176,8 g hašiše, obsahující 9,9 g účinné látky THC, ukrytého v cestovním zavazadle. Byl si přitom vědom toho, že nemá povolení potřebné k držení a dovozu těchto omamných prostředků na německé území. Uvedenou látku chtěl v České republice prodat a ze zisku financovat svou spotřebu drog. Dále pak ze dne 9. na 10. 5. 2000 přicestoval z Holandska do Spolkové republiky Německo, přičemž měl s sebou v jím upraveném balíčku Tetrapack celkem 611 ks tabletek extáze, 6 g marihuany a 2 balíčky po šesti tripech LSD. Ve svém cestovním zavazadle pak vezl 68 kusů tablet methadonu a jeden mililitr tekutiny s hydrochloridem DAM. Musel si přitom být vědom toho, že nemá potřebné povolení k držení a dovozu těchto omamných prostředků na německé území. Jeho záměrem bylo tabletky extáze a LSD v P. prodat za částku ne nižší než 1.000 DM. Za tyto trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a devíti měsíců. Dne 20. 1. 2003 pod sp. zn. 4981/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. M. F. se opakovaně dopustil poměrně závažné úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Rovněž je nutno přihlédnout k celkově značnému množství držených a dovážených omamných látek. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 12. února 2003 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/12/2003
Spisová značka:11 Tcu 4/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.4.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19