ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.48.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 48/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 15. dubna 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. K., trestním rozkazem Okresního soudu v Trebišově, Slovenská republika, ze dne 23. 1. 2001, sp. zn. 3 T 41/01, a to pro pokračující trestný čin krádeže dílem ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1, §247 odst. 2 písm. a) trestního zákona Slovenské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Odůvodnění:
Trestním rozkazem Okresního soudu v Trebišově, Slovenská republika, ze dne 23. 1. 2001, sp. zn. 3 T 41/01, jenž nabyl právní moci dne 9. 2. 2001, byl J. K. uznán vinným pokračujícím trestným činem krádeže dílem ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1, §247 odst. 2 písm. a) trestního zákona Slovenské republiky.
Uvedeného trestného činu se podle zjištění soudu dopustil tím, že dne 15. 11. 2000 v době okolo 00.15 hod. na vozidle Škoda Felicia ev. č. TV 473 AB zaparkovaném v ulici Z. v T., pomocí provázku odjistil přední pravé dveře, vnikl do vozidla a odcizil z něj autorádio zn. Tesla 190 2B a sluneční brýle, čímž způsobil majitelce Ing. M. B. škodu ve výši 4 625 Sk; poté v ulici J. H. na vozidle zn. Seat Toledo ev. č. TV 575 AF rozbil okénko levých zadních dveří a z vozidla odcizil igelitovou tašku, ve které byl nožík a kalhoty, čímž způsobil majitelce M. J. škodu odcizením věcí ve výši 800 Sk a poškozením zařízení ve výši 1 500 Sk; poté v ulici Č. na vozidle Škoda Favorit ev. č. TV 647 AL rozbil okénko pravých zadních dveří a z vozidla odcizil autorádio nezjištěné značky, čímž způsobil poškozenému N. H. škodu odcizením věcí ve výši 3 325 Sk a poškozením zařízení ve výši 280 Sk; poté na stejném místě na vozidle Škoda Favorit ev. č. TVB 90-00 pomocí provázku odjistil přední levé dveře, z vozidla však nic neodcizil a V. N. tak nezpůsobil žádnou škodu; nakonec na stejném místě na vozidle zn. Fiat Tipo ev. č. TV 771 AB rozbil pravé zadní sklo, avšak z vozidla nic neodcizil, protože byl vyrušený hlídkou OOP PZ v T. a svým jednáním tak způsobil firmě A.–Ú. poškozením zařízení škodu ve výši 2 500 Sk.
Pro tento trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Dne 31. 3. 2003 pod sp. zn. 155/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. K. se dopustil úmyslné majetkové trestné činnosti, spáchané větším počtem útoků během krátkého časového rozmezí, kterou způsobil majetkovou škodu více subjektům. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelném trvání. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. dubna 2003
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch