ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.55.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 55/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 28. dubna 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. F., rozsudkem Obvodového soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, ze dne 5. 8. 1998, sp. zn. 845 Ls 312 Js 33392/98, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Mnichově I, Spolková republika Německo, ze dne 5. 3. 1999, sp. zn. 19 Ns 312 Js 33392/98, a to pro trestný čin krádeže podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 č. 1, §53, §54 trestního zákona Spolkové republiky Německo k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, ze dne 5. 8. 1998, sp. zn. 845 Ls 312 Js 33392/98, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Mnichově I, Spolková republika Německo, ze dne 5. 3. 1999, sp. zn. 19 Ns 312 Js 33392/98, jenž nabyl právní moci dne 5. 3. 1999, byl M. F. uznán vinným trestným činem krádeže podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 č. 1, §53, §54 trestního zákona Spolkové republiky Německo. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že:
1. Dne 3. 2. 1998 mezi 19.00 a 20.00 hodinou se vloupal obžalovaný pomocí tzv. polského klíče do osobního automobilu Chrysler Cherokee, poškozené v. Ch., který byl veden na její firmu, a který tato řádně uzamčený odstavila u příležitosti návštěvy restaurace v ulici D. 4 M. Poté překonal manuální zabezpečení a poplašné zařízení a odcizil vozidlo v hodnotě více než 50.000,- DM včetně osobních předmětů poškozené a jejích spolujezdců nacházejících se ve vozidle, aby toto vozidlo obzvlášť prodal se ziskem v České republice.
2. Dne 11. 2. 1998 mezi 19.00 hodinou a půlnocí se vloupal obžalovaný pomocí tzv. polského klíče do osobního automobilu Chrysler Cherokee, svědkyně L. L., dcery poškozené G. L., v ulici O. 73 v M., který tam byl odstaven řádně uzamčený. Poté překonal manuální zabezpečení a odcizil vozidlo v hodnotě asi 15.000,- DM, aby toto vozidlo obzvlášť prodal se ziskem v České republice. Na cestě z místa činu do České republiky v rámci velkého stíhání na spolkové dálnici BAB A9 dne 12. 2. 1998 kolem 3.10 hodin v oblasti B., byl zadržen v lese u M., přičemž měl od samého začátku v úmyslu odcizit v Mnichově vozidlo a toto potom prodat v České republice, a získat tak minimálně 30.000,- Kč.
Za tuto trestnou činnost byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedených odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že J. L. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. M. F. se dopustil opakovaně trestné činnosti s úmyslem opatřit si zdroj příjmů. Nebezpečnost jeho jednání je zvyšována i skutečností, že uvedené vozy odcizil překonáním speciálních zabezpečovacích zařízení a trestnou činností způsobil značnou škodu. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. dubna 2003
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík