ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.56.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 56/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 15. dubna 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanky České republiky A. K., rozsudkem Okresního soudu v Kleve, Spolková republika Německo, ze dne 6. 5. 1999, sp. zn. 14 Ls 20 Js 825/98, a to pro trestné činy nedovoleného dovozu omamných látek v nikoliv malém množství podle §30 odst. 1 č. 4 zákona o omamných prostředcích a nedovoleného dovozu omamných látek a nedovoleného uvádění omamných látek do oběhu v nikoli malém množství podle §30 odst. 1 č. 4, §29a odst. 1 č. 2 zákona o omamných prostředcích, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a pěti měsíců.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Kleve, Spolková republika Německo, ze dne 6. 5. 1999, sp. zn. 14 Ls 20 Js 825/98, jenž nabyl právní moci dne 22. 10. 1999, byla A. K. uznána vinnou trestnými činy nedovoleného dovozu omamných látek v nikoliv malém množství podle §30 odst. 1 č. 4 zákona o omamných prostředcích a nedovoleného dovozu omamných látek a nedovoleného uvádění omamných látek do oběhu v nikoli malém množství podle §30 odst. 1 č. 4, §29a odst. 1 č. 2 zákona o omamných prostředcích.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustila tím, že na pokyn svého přítele jménem „J.“ koncem měsíce dubna 1998 odcestovala z V. do A., kde převzala od blíže nezjištěné osoby barevné pleti balíček, o kterém se domnívala, že by se mohlo jednat o omamné prostředky, a tento přepravila zpět do V., kde jej oproti odměně ve výši 8.000,- ATS předala J. Ten jí sdělil, že obsahem balíčku bylo 100 g kokainové směsi. Obsah účinné látky kokainové směsi přitom nebyl nižší než 65 %. Dne 27. 10. 1998 pak opět z podnětu uvedené osoby odcestovala vlakem z V. do A., kde následujícího dne převzala od stejného muže barevné pleti celkem 196,2 g heroinové směsi, s podílem heroinhydrochloridu nejméně ve výši 16,3 %, uschované v obalu jogurtu Tetrapack. Věděla přitom, že se jedná o heroin nebo kokain, který je určen k dalšímu prodeji za účelem zisku. Ráno dne 29. 10. 1998 cestovala vlakem směřujícím do K. zpět do Spolkové republiky Německo, přičemž při vstupní hraniční kontrole na bývalém hraničním nádraží E. u ní byla látka nalezena. V tomto případě jí byla za dovoz drogy přislíbena odměna ve výši 4.000,- USD.
Pro tyto trestné činy byla A. K. odsouzena k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a pěti měsíců.
Dne 2. 4. 2003 pod sp. zn. 3017/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená je občankou České republiky, která byla odsouzena cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. A. K. se opakovaně dopustila závažné úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Rovněž je nutno přihlédnout k povaze omamných látek a účelu jejich dovozu. Pokud pak jde o druh trestu, byl jí uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. dubna 2003
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch