ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.71.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 71/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 28. dubna 2003 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. T., rozsudkem Obvodového soudu Görlitz, Spolková republika Německo, ze dne 9. 10. 1997, sp. zn. 4 Ds 951 Js 14265/97, a to pro trestný čin výdělečného pašování cizinců ve třech případech podle §25 odst. 2, §52 §53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, §3 odst. 1, §55 odst. 1, §58 odst. 1, §92 odst. 1 č. 1 a č. 6, §92a odst. 1 č. 1 a č. 2, §92a odst. 2 č. 1 německého cizineckého zákona k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu Görlitz, Spolková republika Německo, ze dne 9. 10. 1997, sp. zn. 4 Ds 951 Js 14265/97, jenž nabyl právní moci 17. 10. 1997, byl J. T. uznán vinným trestným činem výdělečného pašování cizinců ve třech případech podle §25 odst. 2, §52 §53 trestního zákona Spolkové republiky Německo, §3 odst. 1, §55 odst. 1, §58 odst. 1, §92 odst. 1 č. 1 a č. 6, §92a odst. 1 č. 1 a č. 2, §92a odst. 2 č. 1 německého cizineckého zákona. Uvedeného trestného činu se dopustil v podstatě tak, že:
Ve dnech 16. 4. 1997, 14. 5. 1997 a 13. 6. 1997 převedl vždy po osmi cizích státních příslušnících z Česka pěšky přes „ zelenou hranici \" na spolkové německé území u obcí S./G., kde je podle dohody předal dvěma dosud neznámým spolupachatelům, kteří zde již čekali se svým automobilem a nastoupili s cizinci dále cestu do vnitrozemí. Od svého objednatele „S.“ obdržel, popř. měl obdržet za dopravu cizinců na spolkové území v každém z těchto tří případů 400,-DM.
Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a šesti měsíců.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. T. se pro finanční prospěch opakovaně podílel na organizované ilegální přepravě většího počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v posledních letech také velmi rozšířenou trestnou činnost, která současně poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody již v nikoliv zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Brně dne 28. dubna 2003
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík