ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.8.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 8/2003
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Hasche a soudců JUDr. Antonína Draštíka a JUDr. Stanislava Rizmana ve veřejném zasedání konaném dne 12. února 2003 projednal návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na uznání rozsudků soudů Slovenské republiky a rozhodl takto:
Podle §384a odst. 1 tr. ř., v trestní věci odsouzeného J. L., státního občana České republiky, se u z n á v á na území České republiky rozsudek Okresního soudu ve Skalici, Slovenská republika, ze dne 18. 3. 2002, sp. zn. 1 T 93/01, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Trnavě, Slovenská republika, ze dne
27. 6. 2002, sp. zn. 3 To 84/02.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Skalici, Slovenská republika, ze dne 18. 3. 2002,
sp. zn. 1 T 93/01, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Trnavě, Slovenská republika, ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 3 To 84/02, byl J. L. uznán vinným trestnými činy nedovolené výroby a držby omamné látky, psychotropní látky, jedu a prekursoru a obchodování s nimi podle §9 odst. 2, §187 odst. 1 písm. a), c), d) trestního zákona, nedovolené výroby a držby jaderných materiálů a vysokorizikových chemických látek podle §188 odst. 1 trestního zákona a ublížení na zdraví podle §224 odst. 1, 2 trestního zákona.
Za tyto trestné činy mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání šesti let, trest zákazu činnosti – řízení motorových vozidel na dobu pěti let a ochranné ambulantní protitoxikomanické léčení. Stalo se tak na základě zjištění, že
odsouzený L.
1. v přesně nezjištěném období měsíce září 2001 přivezl do S., část K. h., do vinohradnické chatky bez čísla popisného, destilační zařízení na výrobu omamné látky, na kterém společně s obviněným R. T. a R. B. do 5. 10. 2001 vyráběli ze Solutanu metamfetamin a tento zprostředkovávali jiným osobám.
2. dne 27. září 2001 v 11:55 hod. na cestě II/426 v úseku S.–H. řídil osobní motorové vozidlo zn. Audi 100 a v km 28,5 začal předjíždět před ním jedoucí motorové vozidlo tak, že se svým vozidlem přejel do levého jízdního pruhu přesto, že v protisměru přijíždělo protijedoucí motorové vozidlo zn. Škoda 100, do kterého čelně narazil a následně vozidlo VW Golf, které jelo za vozidlem Škoda 100, pravou přední částí narazilo do zadní části vozidla Škoda 100, přičemž řidička tohoto vozidla
J. D. utrpěla při dopravní nehodě četná poranění hlavy, krku, trupu a končetin, což vedlo k selhání životně důležitých funkcí a bezprostředně k její smrti, spolujezdkyně A. F. utrpěla tříštivé zlomeniny stehenní kosti vpravo a vlevo, otevřenou zlomeninu pravé holenní kosti s posunem, pohmoždění mozku, zlomeninu pravého ramene čelisti, zlomeninu jařmovo-čelistního komplexu, zlomeniny 4. a
7. žebra vlevo, 2. a 6. žebra vpravo, zlomeninu dolního konce vřetenní kosti a odlomení výběžku loketní kosti vpravo a tržné rány tváře, pravé horní končetiny a obou dolních končetin s dobou léčení a práceneschopnosti od 27. 9. 2001 až do rozhodnutí soudu prvního stupně a spolujezdkyně S. D. utrpěla zlomeninu stehenní kosti vlevo, trhlinu a pohmoždění pravého laloku jater, pohmoždění pravé ledviny, otřes mozku, centrální poškození lícního nervu vlevo, zlomeninu nosních kostí a pohmoždění plic vpravo s dobou léčení od 27. 9. 2001 do 20. 12. 2001.
Oba citované rozsudky slovenských soudů nabyly právní moci dne 27. 6. 2002.
V současné době odsouzený J. L. vykonává trest odnětí svobody v Ústavu na výkon trestu odnětí svobody v T. s tím, že podle vyjádření dotčených orgánů má být výkon trestu ukončen dne 9. 10. 2007.
Odsouzený projevil nejprve v podání adresovaném Ministerstvu spravedlnosti České republiky zájem o předání k výkonu trestu do České republiky a následně v prohlášení učiněném v místě výkonu trestu dne 26. 7. 2002 uvedl, že po poučení o právních důsledcích předání k výkonu trestu odnětí svobody do České republiky s tímto souhlasí.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky předložilo proto dne 27. 1. 2003 tuto věc Nejvyššímu soudu České republiky s návrhem, aby podle §384a tr. ř. výše citované rozsudky slovenských soudů uznal na území České republiky.
Nejvyšší soud České republiky přezkoumal předloženou trestní věc a shledal, že právní podmínky pro uznání předmětných rozsudků jsou v této věci splněny tak, jak jsou stanoveny v příslušných ustanoveních Smlouvy mezi Slovenskou republikou a Českou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech uveřejněné pod č. 209/1993 Sb. a Úmluvy o předávání odsouzených osob uveřejněnou pod č. 553/1992 Sb.
Odsouzený J. L. je podle vyjádření Okresního úřadu v H. ze dne 5. 9. 2002 občanem České republiky, který vyjádřil v prohlášení ze dne 26. 7. 2002 souhlas s předáním k výkonu trestu na území České republiky, přičemž skutky, pro které byl odsouzen, vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestné činy nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 odst. 1, §188 odst. 1 tr. zák. a ublížení na zdraví podle §224 odst. 1, 2 tr. zák.) a zbytek trestu odnětí svobody, který je třeba ještě vykonat, převyšuje dobu šesti měsíců.
Ze shora uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, že se návrhu na uznání cizozemského rozsudku vyhovuje.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není žádný opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. února 2003
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch