ECLI:CZ:NS:2003:11.TCU.89.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 89/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Generální prokuratury Litevské republiky o povolení průvozu L. S. a rozhodl v neveřejném zasedání dne 28. dubna 2003 podle §383c tr. ř., a čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání (uveřejněné pod č. 549/1992 Sb.) takto:
Povoluje se p r ů v o z vydávané osoby L. S., územím České republiky, pro účely výkonu trestu v Litvě, uloženého mu za trestné činy krádeže podle části 2 Článku 271 a poškozování cizí věci podle části 1 Článku 278 trestního zákoníku Republiky Litva, rozsudkem Okresního soudu oblasti Kaišiadorys, Republika Litva, ze dne 29. dubna 2002, sp. zn. 1-29-03, rok 2002.
Po dobu průvozu bude vydávaná osoba držena ve vazbě.
Odůvodnění:
Generální prokuratura Litevské republiky požádala na základě čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání o povolení průvozu L. S. územím České republiky. Průvoz se má uskutečnit v rámci vydání jmenovaného z Irska k výkonu trestu, který mu byl uložen výše citovaným rozsudkem soudu Litevské republiky za trestné činy krádeže podle části 2 Článku 271 a poškozování cizí věci podle části 1 Článku 278 trestního zákoníku Republiky Litva. Uvedené trestné činnosti se dopustil tím, že dne 12. října 2000 asi ve 22.30 hodin, ve skupině a s předchozím záměrem, na dvoře domu č. 98 v ulici G. v K. úmyslně poškodil dveřní zámek v celkové hodnotě 105 LTL a čelní panel stojící 35 LTL vozidla U. T. DAF 400, SPZ MKK 774 a tímto způsobem úmyslně poškodil cizí majetek U. T. v hodnotě 14 LTL a také podloudně ukradl cizí majetek patřící U. T. – vozidlo DAF 400, reg. Č. MKK 774 hodnoty 15.000 LTL. Byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání dvou let a jednoho roku s tím, že mírnější odsouzení je pokryto přísnějším, takže konečným odsouzením jsou dva roky odnětí svobody. Rozsudek nabyl právní moci dne 3. 10. 2002.
Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Generální prokuratury Litevské republiky z hlediska splnění právních podmínek v záhlaví tohoto rozhodnutí uvedené mezinárodní smlouvy. Zjistil, že v posuzovaném případě jde o vydání k výkonu trestu pro trestné činy, které z hlediska právních řádů Litevské republiky i České republiky splňují podmínky pro povolení průvozu ve smyslu čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání, ve znění výhrady České republiky. Výkon trestu není promlčen podle právního řádu Litevské republiky ani podle právního řádu České republiky. Osoba, o jejíž vydání jde, není občanem České republiky.
Jelikož nebyly zjištěny žádné právní překážky, které by bránily povolení průvozu obviněného L. S. za účelem výkonu trestu v Litevské republice, Nejvyšší soud České republiky žádosti Generální prokuratury Litevské republiky vyhověl. Zároveň rozhodl o nutném opatření omezujícím osobní svobodu vydávané osoby v době průvozu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. dubna 2003
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík