ECLI:CZ:NS:2003:11.TDO.258.2003.1
sp. zn. 11 Tdo 258/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 27. března 2003 o dovolání obviněného P. Š., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 11. 2002, sp. zn. 8 To 375/2002, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 1 T 58/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá.
Odůvodnění:
Obviněný P. Š. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 11. 2002, sp. zn. 8 To 375/2002, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 7. 8. 2002, sp. zn. 1 T 58/2002.
Dovolání obviněný podal s odkazem na dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
V dovolání obviněný uplatňuje námitky, které uplatnil již ve své obhajobě v průběhu trestního stíhání. Především namítá, že věci neodcizil, ale že je toliko ukryl
v bytě k zajištění vyrovnání závazků poškozené vůči němu a že soudy se zjišťováním této skutečnosti vůbec nezabývaly. Rovněž tak nebylo náležitě objasněno, zda poškozená vlastnila všechny údajně odcizené šperky, a v důsledku toho nebyla správně zjištěna výše způsobené škody. Znovu zdůrazňuje, že se stíhaného trestného činu nedopustil, a závěrem pak navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k podanému dovolání obviněného vyjádřil tak, že bylo z větší části podáno z důvodů, které neodpovídají ustanovení
§265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť obviněný má výhrady vůči rozsahu provedeného dokazování a způsobu hodnocení provedených důkazů. Tyto námitky nelze podřadit pod žádný zákonný dovolací důvod. Pod uplatněný dovolací důvod lze podřadit toliko tvrzení dovolatele, že věci poškozené uschoval proto, že poškozená mu nevrátila některé jeho osobní věci a měl vůči ní pohledávku. Tyto námitky jsou z hlediska naplnění skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §247 odst. 1, 2 tr. zák. zcela irelevantní. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle
§265i odst. 1 písm. b), e) tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze podat dovolání, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V rámci tohoto dovolacího důvodu je možné namítat chybnou právní kvalifikaci skutku, jak ho zjistil soud, a nikoli to, že soud zjistil skutkový stav nesprávně, že důkazy hodnotil vadně apod. Přípustné jsou tedy jen p r á v n í námitky ve vztahu ke skutku zjištěnému soudem, ale nejsou přípustné s k u t k o v é námitky směřující ke změně skutkových zjištění soudu.
V posuzované věci obviněný v dovolání sice formálně uplatnil dovolací důvod předpokládaný ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ovšem své dovolání založil na námitkách, které obsahově tento zákonný důvod dovolání nenaplňují. Dovolání obviněného bylo založeno na tom, že skutková zjištění, z nichž soudy vycházely jsou neúplná a nesprávná a že soudy měly na podkladě jiného hodnocení důkazů dojít k jiným skutkovým zjištěním. Obviněný uplatnil v posuzovaném případě jen skutkové námitky a neuplatnil žádné právní námitky ve smyslu uvažovaného dovolacího důvodu, tj. námitky proti právní kvalifikaci toho skutkového stavu, který zjistily soudy. Rovněž námitka obviněného, že jeho jednání nemělo být právně kvalifikováno jako trestný čin krádeže podle §247 odst. 1, 2 tr. zák., neboť šperky a další věci v hodnotě 204. 480 Kč neodcizil, ale toliko uschoval pro účely úhrady své pohledávky vůči poškozené, je námitkou skutkové povahy. Obviněný se jejím prostřednictvím vlastně domáhá změny skutkového zjištění učiněného soudy obou stupňů spočívajícího v tom, že to byl obviněný, který poškozené tyto věci odcizil. Obviněný v tomto směru vytýká soudům, že se jeho tvrzením nezabývaly, neprověřily obhajobu o existenci jeho pohledávky vůči poškozené a o úschově věcí poškozené za účelem úhrady jejího dluhu vůči němu a že k této okolnosti nepřihlížely při hodnocení provedených důkazů.
Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení podle §265i odst. 3 tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. března 2003
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík