ECLI:CZ:NS:2003:11.TDO.894.2002.1
sp. zn. 11 Tdo 894/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. února 2003 o dovolání obviněného J. F., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 7. 2002, sp. zn. 11 To 248/2002, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 5 T 65/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 23. 5. 2002, sp. zn. 5 T 65/2002, byl obviněný J. F. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b, e), odst. 2 tr. zák., jehož se měl dopustit tím, že
1./ v době od 24.00 hod. dne 9. 3. 2002 do 5.50 hod. dne 10. 3. 2002, po odšroubování hliníkových lišt a rozbití skla, vnikl do prodejny bazaru umístěné v objektu „D. t.“ K., ul. C. B. čp. 1444 a zde odcizil osobní počítač značky Pentium, digitální telefonní záznamník Casio, nabíječku k mobilnímu telefonu zn. Nokia, mechanický multimetr a pánskou koženkovou tašku, vše v celkové hodnotě 38.000,- Kč a finanční částku 300,- Kč, vše ke škodě majitele O. N., poškozením zařízení způsobil škodu ve výši 1.040,- Kč,
2./ v době od 17.30 hod. dne 24. 3. 2002 do 05.25 hod. dne 25. 3. 2002 v K., po odšroubování hliníkových lišt a vyjmutí skla, vnikl do prodejny bazaru umístěné v objektu „D. t.“ K., ul. C. B. čp. 1444 a zde odcizil telefonní přístroj s faxem zn. Wlco 700, mechanický multimetr, 2 ks wolkmenů, 1 ks stereosluchátek, fotoaparát zn. Carena, náplň do tiskárny a další věci v celkové hodnotě 5.352,- Kč ke škodě majitele O. N.
Uvedeného jednání se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Kladně č. j. 3 T 53/1999 ze dne 26. 10. 1999 uznán vinným, mimo jiné, trestným činem krádeže dle §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákona a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 20-ti měsíců, který vykonal dne 8. 7. 2000, dále byl rozsudkem téhož soudu č. j. 5 T 153/98 dne 23. 11. 1999 uznán vinným, mimo jiné, trestným činem krádeže dle §247 odst. 1 písm. b) tr. zákona a byl mu uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 14-ti měsíců.
Za toto jednání byl podle §247 odst. 2 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 25 měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozenému O. N. náhradu škody ve výši 38.300,- Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byl poškozený O. N. odkázán se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání ke Krajskému soudu v Praze, který svým usnesením ze dne 11. 7. 2002, sp. zn. 11 To 248/2002, odvolání obviněného podle §256 tr. ř. zamítl, neboť nebylo důvodné.
Obviněný J. F. podal prostřednictvím svého obhájce dovolání dne 31. 7. 2002. Nejvyššímu soudu ČR bylo dovolání předloženo Okresním soudem v Kladně dne 4. 11. 2002. Dovolatel své námitky opřel o ustanovení §265a odst. 1, písm. k) tr. ř. s tím, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. V odůvodnění dovolání uvedl, že okresní soud postupoval na základě neúplně zjištěného skutkového stavu, přičemž nebyla správně zjištěna výše způsobené škody. Vzhledem k tomu, že počítač nebyl kupován nový, ale byl sestavován z dílů, navrhoval proto obviněný doplnění znaleckého posudku. Touto námitkou se však odvolací soud vůbec nezabýval, a proto dle názoru dovolatele v této věci pochybil. Obviněný dále uvádí, že již v rámci odvolacího řízení vyjádřil svůj nesouhlas s tím, že byl uznán vinným i odcizením monitoru. Již v přípravném řízení ostatně doznal odcizení všech věcí z prodejny bazaru, vyjma monitoru k počítači. V petitu svého dovolání obviněný navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu a věc přikázal k novému projednání a rozhodnutí.
K dovolání obviněného J. F. se dne 5. 9. 2002 vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství a uvedla, že dovolání lze ze základních obecných hledisek označit za přípustné. Dovolání je však třeba vytknout, že uváděný důvod dovolání nekoresponduje s obsahem odůvodnění dovolání, neboť argumenty uváděné dovolatelem se týkají výlučně hodnocení důkazů. Tyto argumenty jsou především opakováním obhajoby obviněného z řádného opravného prostředku. S těmito okolnostmi se zejména druhoinstanční soud jednoznačně vypořádal a obviněný se tedy výlučně domáhá odlišného způsobu hodnocení důkazů soudy. Za dané situace je tedy zřejmé, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu než je uveden v §265b tr. ř., a proto státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství navrhuje, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. b).
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a oprávněnou osobou. Shledal přitom, že dovolání je přípustné /§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř./, že bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde lze podání učinit /§265e odst. 1, 3 tr. ř./, a že bylo podáno oprávněnou osobou /§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř./.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda obviněným uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§265i odst. 3 tr. ř.).
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. je dán v případech, kdy v napadeném rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Z obsahu dovolání však lze dovodit, že obviněný měl na mysli důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. , jímž bylo zákonem č. 200/2002 Sb. s účinností od 24. 5. 2002 novelizováno původní ustanovení §265b odst. 1 písm. k) tr. ř. Důvodem dovolání podle ustanovení §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Tento důvod patří mezi procesní dovolací důvody a uplatní se jen v případech, kdy rozhodnutím o řádném opravném prostředku byl obviněnému ve skutečnosti odepřen přístup k soudu druhého stupně, protože tento soud řádný opravný prostředek chybně zamítl či odmítl, aniž z jeho podnětu napadené rozhodnutí soudu prvního stupně meritorně přezkoumal. O takovýto případ v dané věci ale nejde, protože odvolací soud odvolání obviněného zamítl podle §256 tr. ř., přičemž rozsudek soudu prvního stupně ve veřejném zasedání za účasti obviněného a jeho obhájce meritorně přezkoumal podle §254 odst. 1 tr. ř. Obviněnému tak nebyl nesprávným procesním postupem soudu odňat přístup k odvolací instanci a v tomto směru ani obviněný nic v dovolání neuvádí, ale pouze namítá, že odvolací soud k vznesené námitce týkající se doplnění znaleckého posudku nepřihlížel.
Všechny námitky uvedené v posuzovaném dovolání se týkají výlučně hodnocení důkazů soudy a byly uplatněny již v rámci odvolacího řízení. Navíc je třeba podotknout, že uplatněný dovolací důvod neodpovídá obsahu odůvodnění dovolání.
Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na straně jedné v souladu s §265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a)-l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v §265b odst. 1
tr. ř.
S přihlédnutím ke všem těmto skutečnostem dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný J. F. podal dovolání z jiných důvodů než jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř., a proto postupoval podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a dovolání obviněného odmítl.
O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 25. února 2003
Předseda senátu:
JUDr. Stanislav Rizman