ECLI:CZ:NS:2003:11.TVO.28.2003.1
sp. zn. 11 Tvo 28/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 20. srpna 2003 stížnost obviněného M. K., roz. K., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 7. 2003, sp. zn. 1 To 37/03, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. a) tr. řádu se stížnost obviněného M. K., roz. K.,
z a m í t á .
Odůvodnění:
Obviněný M. K., roz. K., je stíhán obžalobou Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové ze dne 10. 6. 2003 pro trestné činy pohlavního zneužívání podle §242 odst. 1, 2 tr. zák., trestné činy ohrožování mravní výchovy mládeže podle §217 odst. 1 písm. b) tr. zák., trestný čin pohlavního zneužívání podle §243 tr. zák. a trestné činy znásilnění podle §241 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák.
Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 7. 2003, sp. zn. 1 T 7/2003, byl podle §71 odst. 5 tr. řádu z důvodu uvedeného v ustanovení §67 písm. c) tr. řádu obviněný M. K. ponechán ve vazbě.
Proti tomuto usnesení podal obviněný stížnost. Současně navrhl, aby jeho vazba byla nahrazena písemným slibem, případně dohledem probačního úředníka.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 28. 7. 2003, sp. zn. 1 To 37/03, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu stížnosti obviněného zamítl a podle §73 odst. 1 písm. b), c) tr. řádu a contrario nepřijal nabídku písemného slibu ani nabídku na nahrazení vazby dohledem probačního úředníka vznesené obviněným M. K. Obviněného přitom poučil, že proti výroku o nepřijetí písemného slibu a dohledu probačního úředníka může podat stížnost k Nejvyššímu soudu.
Na základě tohoto poučení podal obviněný proti výroku o nepřijetí nabídky písemného slibu a dohledu probačního úředníka stížnost, neboť nepovažuje další trvání vazby za nezbytné a navrhl zrušení napadeného výroku usnesení vrchního soudu a propuštění z vazby na svobodu za současného přijetí písemného slibu.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
Obviněný se řídil nesprávným poučením. Vrchní soud v Praze rozhodoval jako věcně i místně příslušný orgán k přezkoumání usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 7. 2003 v druhém stupni, kterým byl podle §71 odst. 5 tr. řádu z důvodu uvedeného v §67 písm. c) tr. řádu obviněný M. K. ponechán i nadále ve vazbě. Jako orgán druhého stupně přitom postupem podle §147 odst. 1 tr. řádu nepřezkoumává z podnětu podané stížnosti napadené usnesení pouze z hlediska důvodnosti další vazby obviněného, ale i z hlediska účinnosti institutů, kterými by bylo možno tuto vazbu nahradit. Protože vrchní soud ve svém rozhodnutí označil další vazbu obviněného M. K. za důvodnou a vyloučil možnost jejího nahrazení písemným slibem, případně dohledem probačního úředníka, posuzoval otázku vazby komplexně v jednom řízení, a to v řízení přezkumném. Vrchní soud tedy své rozhodnutí učinil jako orgán oprávněný projednat stížnost obviněného, tedy jako soud druhého stupně, a proto proti tomuto rozhodnutí není přípustný další řádný opravný prostředek.
Pokud se obviněný řídil poučením vrchního soudu, řídil se nesprávným poučením, a nebylo možné s jeho stížností naložit jinak, než ji jako nepřípustnou zamítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. srpna 2003
Předseda senátu :
JUDr. Pavel Kučera