Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.11.2003, sp. zn. 11 Tvo 35/2003 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:11.TVO.35.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:11.TVO.35.2003.1
sp. zn. 11 Tvo 35/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. listopadu 2003 stížnost obviněného M. B., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. 11. 2003, sp. zn. 5 To 168/2002, a rozhodl takto: Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného M. B. z a m í t á. Odůvodnění: Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 7. 8. 2002, sp. zn. 43 T 20/98, byl obviněný M. B. uznán vinným trestnými činy podvodu podle §250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. a podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. a za tyto trestné činy a sbíhající se trestný čin porušení povinnosti v řízení o konkurzu a vyrovnání podle §126 tr. zák., kterým byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 24. 10. 2001, sp. zn. 11 T 1/2001, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 19. 3. 2002, sp. zn. 4 To 293/2001, odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří let se zkušební dobou pěti let a nad obviněným byl vysloven dohled. Obviněnému byl dále uložen peněžitý trest, trest zákazu činnosti a povinnost nahradit způsobenou škodu. Proti tomuto rozsudku podal odvolání obviněný M. B. a v jeho neprospěch i krajský státní zástupce a trestní věc obviněného se v současné době nachází ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Olomouci. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 3. 11. 2003, sp. zn. 5 To 168/2002, byl obviněný M. B. podle §68, §69 odst. 5 tr. řádu z důvodů uvedených v §67 písm. a) tr. řádu vzat do vazby. Proti tomuto usnesení podal obviněný M. B. stížnost, neboť nesouhlasí se závěrem soudu, že se vyhýbal trestnímu stíhání, ani se vzetím do vazby, a proto navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno, a on byl z vazby propuštěn na svobodu. Současně nabídl písemný slib, že povede řádný život, zejména se nedopustí žádné trestné činnosti, na vyzvání se dostaví k soudu, státnímu zástupci a policejnímu orgánu, vždy předem oznámí vzdálení se z místa pobytu, a splní povinnosti a dodrží omezení, které mu budou uloženy, a dále složení peněžité záruky, jejíž výši určí soud. K návrhu dále připojil vyjádření probační úřednice Okresního soudu v Třebíči, dle kterého je středisko PMS v T. schopno dohled nad obviněným realizovat. Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru. Obviněný je stíhán pro závažnou trestnou činnost. Toto stíhání se v současné době nachází ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Olomouci, který usnesením ze dne 3. 11. 2003 vzal obviněného M. B. do vazby. Skutečnost, že se obviněný dlouhodobě nezdržoval na adrese trvalého bydliště, soudu místo svého pobytu nesdělil, opakovaně nepřebíral jemu doručované zásilky, několikrát zmařil konání veřejného zasedání k projednání podaných odvolání, kdy jeho účast u soudu se podařilo zajistit až realizací příkazu k zatčení, spolu s charakterem žalované trestné činnosti, kdy mu s ohledem na odvolání krajského státního zástupce hrozí uložení poměrně vysokého i nepodmíněného trestu, dává oporu závěru, že by se obviněný na svobodě i nadále trestnímu řízení vyhýbal a mařil tak řádný průběh odvolacího řízení. V tomto směru lze plně odkázat na výstižné zdůvodnění napadeného rozhodnutí vrchního soudu, se kterým se Nejvyšší soud ztotožňuje. Obviněný M. B. byl po celou dobu trestního řízení na svobodě a důvody vazby u něj nastaly až v souvislosti s jeho chováním ve stadiu odvolacího řízení. Obviněný se tímto způsobem choval i přesto, že byl soudem prvního stupně odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody, takže mu byla dána příležitost k nápravě na svobodě. Protože obviněný tuto důvěru zklamal ještě před rozhodnutím odvolacího soudu, nejeví se věrohodné ani záruky, které nabídl místo jeho vazby. Obava z toho, že se obviněný při pobytu na svobodě bude chovat způsobem předvídaným ustanovením §67 písm. a) tr. řádu, je natolik silná a s ohledem na shora uvedené i reálná, že ji nelze nahradit ani písemným slibem obviněného, ani nabízenou peněžitou zárukou nebo dohledem probačního úředníka. Trestní řízení proti obviněnému trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti shromáždění důkazů, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly zjištěny. Za tohoto stavu se stížnost obviněného M. B. ani nabízené instituty nahrazující jeho vazbu nemohly setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 28. listopadu 2003 Předseda senátu : JUDr. Pavel Kučera

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/28/2003
Spisová značka:11 Tvo 35/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:11.TVO.35.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19