ECLI:CZ:NS:2003:11.TVO.4.2003.1
sp. zn. 11 Tvo 4/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. 1. 2003 stížnost obviněného Z. N., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 12. 2002, sp. zn. 6 To 79/02, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného Z. N. z a m í t á.
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 15. 3. 2002, sp. zn. 48 T 29/2001, byl obviněný Z. N. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b), tr. zák, trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2, 3 tr. zák., trestným činem poškozování cizí věci podle §257 odst. 1
tr. zák., trestným činem poškozování a ohrožování provozu obecně prospěšného zařízení podle §182 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zák., trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny podle §176 odst. 1 tr. zák. a trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. e) tr. řádu a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a k trestu vyhoštění na dobu neurčitou. Podle §53 odst. 1 tr. zák. mu byl uložen peněžitý trest ve výši 50.000,- Kč, kdy pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl vykonán, mu byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání tří měsíců. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněných
J. D., S. M., S. P., R. R., D. S. a I. O.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný Z. N., stejně jako S. M., J. D., D. S., I. O. a R. R. odvolání a trestní věc se v současné době nachází ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. 12. 2002, sp. zn. 6 To 79/02, podle §71 odst. 6 tr. řádu ponechal obviněného Z. N. i nadále z důvodu §67 písm. a) tr. řádu ve vazbě.
V souvislosti s tímto usnesením zaslal obviněný Z. N. Vrchnímu soudu v Praze dopis, který je možno podle obsahu považovat za opravný prostředek proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 12. 2002, podaný v zákonné lhůtě. Z obsahu tohoto podání je zřejmé, že je obviněný nespokojen s postupem orgánů činných v trestním řízení, v neposlední řadě i s postupem vrchního soudu, který ho ponechal i nadále ve vazbě.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
Obviněný Z. N. je ve vazbě od zahájení trestního řízení z důvodu uvedeného v §67 písm. a) tr. řádu a o důvodnosti jeho vazby bylo opakovaně rozhodováno. Obviněný je stíhán pro rozsáhlou trestnou činnost, jedná se o cizího státního příslušníka bez trvalých vazeb k území České republiky, a protože o jeho vině nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, je stále ohrožen vysokým trestem. Za tohoto stavu je obava, že by se na svobodě dalšímu trestnímu řízení vyhýbal, zcela reálná. V tomto směru lze odkázat na výstižná zdůvodnění všech předchozích rozhodnutí, se kterými se Nejvyšší soud ztotožňuje. Trestní řízení proti obviněným je vedeno bez zbytečných průtahů a délka řízení je přiměřená náročnosti prováděného dokazování.
Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. ledna 2003
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera