ECLI:CZ:NS:2003:11.TVO.6.2003.1
sp. zn. 11 Tvo 6/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. 3. 2003 stížnost obviněného V. K., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 2. 2003, sp. zn. 11 To 12/03, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. a) tr. řádu se stížnost obviněného V. K. z a m í t á.
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 5. 8. 2002, sp. zn. 4 T 3/2002, byl obviněný V. K. uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zák., trestným činem loupeže podle §234 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. a trestným činem nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 1, 2 písm. a), b), odst. 3 písm. a) tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou, a k trestu vyhoštění na dobu neurčitou. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněných Z. Ch., V. M., R. P.-P., R. P. a R. Y.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný V. K., stejně tak jako obvinění Z. Ch., V. M., R. P.-P., R. P. a R. Y., odvolání a trestní věc se v současné době nachází ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 10. 12. 2002, sp. zn. 4 T 3/2002, byli podle §71 odst. 6 tr. řádu z důvodů uvedených v §67 písm. a) tr. řádu obvinění
V. K., Z. Ch., V. M., R. P.-P., R. P. a R. Y. ponecháni i nadále ve vazbě.
Proti tomuto usnesení podali obvinění V. K., Z. Ch., R. P.-P. a R. P. stížnost. Obviněný V. K. současně navrhl, aby jeho vazba byla nahrazena peněžitou zárukou, případně dohledem probačního úředníka.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 14. 2. 2003, sp. zn. 11 To 12/03, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu stížnosti všech obviněných zamítl a podle §73a odst. 2 písm. b) tr. řádu a §73 odst. 1 písm. c) tr. řádu a contrario nepřijal nabídku peněžité záruky ani nabídku na nahrazení vazby dohledem probačního úředníka vznesené obviněným V. K. Obviněného přitom poučil, že proti výrokům o nepřijetí peněžité záruky a dohledu probačního úředníka může podat stížnost k Nejvyššímu soudu.
Na základě tohoto poučení podal obviněný V. K. proti výrokům o nepřijetí nabídky peněžité záruky a dohledu probačního úředníka stížnost, neboť nepovažuje další trvání vazby za nezbytné a navrhl zrušení napadených výroků usnesení vrchního soudu a propuštění z vazby na svobodu za současného stanovení peněžité záruky a dohledu probačního úředníka.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost napadených výroků i řízení, které jim předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
Obviněný se řídil nesprávným poučením. Vrchní soud v Praze rozhodoval jako věcně
i místně příslušný orgán k přezkoumání usnesení Městského soudu v Praze ze dne
10. 12. 2002 v druhém stupni, kterým byl podle §71 odst. 6 tr. řádu z důvodů uvedených v §67 písm. a) tr. řádu obviněný V. K. spolu s dalšími obviněnými ponechán i nadále ve vazbě. Jako orgán druhého stupně přitom postupem podle §147 odst. 1 tr. řádu nepřezkoumává z podnětu podané stížnosti napadené usnesení pouze
z hlediska důvodnosti další vazby obviněného V. K., ale i z hlediska institutů, kterými by bylo možno tuto vazbu nahradit. Protože vrchní soud ve svém rozhodnutí označil další vazbu obviněného V. K. za důvodnou a vyloučil možnost jejího nahrazení peněžitou zárukou, případně dohledem probačního úředníka, posuzoval otázku vazby komplexně v jednom řízení, a to v řízení přezkumném. Vrchní soud tedy své rozhodnutí učinil jako orgán oprávněný projednat stížnost obviněného V. K., tedy orgán druhého stupně, a proto proti tomuto rozhodnutí není přípustný další řádný opravný prostředek.
Pokud se obviněný řídil poučením vrchního soudu, řídil se nesprávným poučením,
a nebylo možné s jeho stížností naložit jinak, než ji jako nepřípustnou zamítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. března 2003
Předseda senátu :
JUDr. Pavel Kučera