ECLI:CZ:NS:2003:11.TVO.79.2002.1
sp. zn. 11 Tvo 79/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 9. 1. 2003 stížnost obviněného Ing. P. H., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. 12. 2002, sp. zn. 5 To 54/2002, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného Ing. P. H.
z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 8. 2001, sp. zn. 49 T 8/2000, byl obviněný Ing. P. H. uznán vinným trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné dávky podle §148 odst. 1, 3 tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s dozorem, a k trestu zákazu činnosti na dobu pěti let. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněného Ing. M. D.
Proti tomuto rozsudku podal odvolání obviněný Ing. P. H. i obviněný Ing. M. D. a trestní věc obviněného se v současné době nachází ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Olomouci.
Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. 12. 2002, sp. zn. 5 To 54/2002, byl podle §68 tr. řádu obviněný Ing. P. H. z důvodů uvedených v §67 písm. a) tr. řádu vzat do vazby.
Proti tomuto usnesení podal obviněný Ing. P. H. ihned po vyhlášení stížnost, kterou zdůvodnil tím, že nesouhlasí se vzetím do vazby z důvodu §67 písm. a) tr. řádu a navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno, a aby byl z vazby propuštěn na svobodu. Současně nabídl písemný slib, že povede řádný život, nedopustí se trestné činnosti a nebude ničím mařit trestní stíhání.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo a dospěl k tomuto závěru.
Obviněný je stíhán pro závažnou trestnou činnost, které se měl dopustit v době od září 1994 do července 1996. Trestní stíhání obviněného se v současné době nachází ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Olomouci. Skutečnost, že se obviněný dlouhodobě nezdržoval na adrese trvalého bydliště, opakovaně nepřebíral jemu doručované zásilky, jedenkrát zmařil konání hlavního líčení před soudem prvního stupně s odvoláním na pracovní přetíženost, stejně jako konání veřejného zasedání k projednání jeho odvolání, spolu s charakterem žalované trestné činnosti a hrozbou poměrně vysokého trestu, dává oporu závěru, že by se na svobodě i nadále trestnímu řízení vyhýbal. V tomto směru lze plně odkázat na výstižné zdůvodnění napadeného rozhodnutí vrchního soudu, se kterým se Nejvyšší soud ztotožňuje. Obava z toho, že se obviněný při pobytu na svobodě bude chovat způsobem předvídaným ustanovením §67 písm. a) tr. řádu, je natolik silná a s ohledem na jeho předchozí počínání i reálná, že ji nelze rozptýlit ani nabízeným písemným slibem. Trestní řízení proti obviněnému trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti shromáždění důkazů, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly zjištěny.
Za tohoto stavu se stížnost obviněného ani písemný slib nemohly setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. ledna 2003
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera