ECLI:CZ:NS:2003:20.CDO.1011.2002.1
sp. zn. 20 Cdo 1011/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kurky a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného V. Š., zastoupeného advokátkou, proti povinné J. Š., zastoupené advokátkou, vydáním klíčů a strpěním spoluužívání bytu, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. E 1487/2001, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20.12.2001, č.j. 16 Co 339/2001-11, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně k vynucení povinnosti povinné vydat klíče k označenému bytu a strpět užívání vymezené místnosti nařídil výkon rozhodnutí uložením pokuty povinné ve výši 1.000,- Kč. Podmínky, které jsou při nařízení výkonu rozhodnutí významné, byly splněny, a námitky povinné, uzavřel odvolací soud, proti nim nesměřují.
Usnesení odvolacího soudu napadla povinná (zastoupena advokátem) včasným dovoláním „v souladu s ustanovením §238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř.“, jímž namítla, že řízení bylo postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uložení pokuty bylo podle jejího názoru nesprávné, neboť oprávněný nemá skutečný zájem na bydlení v dotčené místnosti, a ona ji ani ze svého příjmu zaplatit nemůže; podkladové rozhodnutí (usnesení o nařízení předběžného opatření) bylo ostatně před vydáním napadeného rozhodnutí (usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 10.8.2001) zrušeno.
Oprávněný se k dovolání nevyjádřil.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle ustanovení §238a odst. l písm. c/ o.s.ř., na které dovolatelka odkazovala, je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí; dovolatelka však přehlíží, že podle jeho odstavce 2 platí ustanovení §237 odst. 1 a 3 o.s.ř. obdobně.
Jelikož dovolání směřuje proti usnesení, jímž bylo potvrzeno usnesení soud prvního stupně, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí soudu odvolacího (viz §237 odst. 1 písm. a/, b/ o.s.ř.), může být dovolání přípustné jen podle §237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o.s.ř., tj. tehdy, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Tak tomu je zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
Dovolací přezkum, předjímaný tímto ustanovením, je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilý dovolací důvod představuje ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.),
Dovolatelka otázku, zda dovolání je přípustné, pominula; argumenty ve prospěch názoru, že podmínky stanovené v §237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o.s.ř. jsou v daném případě splněny, dovolacímu soudu nenabídla.
Samotným hodnocením námitek, jež dovolatelka v dovolání vznesla, k závěru o jejich splnění dospět nelze.
O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení jiných, obdobných právních poměrů, a jež v konečném účinku může mít vliv na obecnou rozhodovací činnost soudů, kterou rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu §237 odst. 3 o.s.ř. předpokládá, totiž zjevně nejde; rozpor s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.) nemůže být dán proto, že námitky dovolatelky vycházejí z práva procesního.
Pokud dovolatelka v dovolání opakuje výhrady, vtělené již do odvolání, neotevírá nikterak „nové“ právní otázky způsobilé judikatorního přesahu, neboť jsou jednak (vskutku) nesprávné, a jednak se s nimi odvolací soud vypořádal zcela v duchu toho, co lze pokládat za ustálenou soudní praxi.
Nelze-li dospět k závěru, že dovoláním napadené rozhodnutí je zásadního významu po právní stránce, není dovolání přípustné ani z hlediska ustanovení §237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o.s.ř.
Námitku, že podkladové rozhodnutí pozbylo vykonatelnosti, pod dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. podřadit v daných souvislostech nelze. Odvolací soud ve vztahu k ní totiž žádný právní názor neuplatnil, neboť - jak se podává z obsahu spisu - ji nezjistil.
To, že dovolatelka tuto námitku v odvolacím řízení neuplatnila, však není rozhodující; při hodnocení podmínek (jak je ostatně odvolací soud - správně - vyjmenoval) nařízení výkonu rozhodnutí zásada projednací neplatí, a soud (včetně soudu odvolacího) je povinen jednat ex officio. Jestliže by i z pohledu jeho právního názoru bylo významné zjištění, že v průběhu odvolacího (exekučního) řízení byl titul výkonu v regulérní proceduře odstraněn, pak nedostatek takového zjištění vede nutně k vadě řízení, jež je způsobilá mít vliv na správnost rozhodnutí ve věci, a která je relevantní i v dovolacím řízení (§241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.).
Úvahou, že řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, je však možné se zabývat pouze za předpokladu, že je dovolání přípustné, a ten jak uvedeno výše splněn není. Pro posouzení, zda dovolání je podle §237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o.s.ř. přípustné, je - jak bylo výše řečeno - nevýznamná.
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud podle §243b odst. 5, věty první, §218 písm. c/ o.s.ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení vychází z ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5, věta první, os.ř.; oprávněnému však podle obsahu spisu prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. dubna 2003
JUDr. Vladimír Kurka, v. r.
předseda senátu