Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.01.2003, sp. zn. 20 Cdo 2389/2002 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:20.CDO.2389.2002.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:20.CDO.2389.2002.1
sp. zn. 20 Cdo 2389/2002 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné S. T., a.s., proti povinné J. Š., pro 28 572,50,-Kč s příslušenstvím, prodejem movitých věcí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 31 E 1475/99, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2002, č. j. 39 Co 139/2002-18, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinné k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 28 572,50,-Kč s příslušenstvím. Proti tomuto usnesení podala povinná včasné dovolání, v němž odvolacímu soudu vytkla, že rozhodl bez jednání a že nepřihlédl k její tíživé sociální situaci. Podle části dvanácté ( Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy I (přechodná ustanovení k části první), bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. V daném případě bylo napadené rozhodnutí vydáno podle dosavadních předpisů, proto Nejvyšší soud o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb. ve znění účinném před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. ve znění účinném do 31. 12. 2000 (dále jeno.s.ř.“). Podle §241 odst. 1 o.s.ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. . Podle §104 odst. 2 o.s.ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí ( rozhodnutí ve věci samé). Povinná, aniž tvrdila, že má právnické vzdělání, nebyla při podání dovolání zastoupena. Soud prvního stupně ji proto usnesením, doručeným 30. 9. 2002, vyzval, aby si ve lhůtě patnácti dnů zvolila zástupcem advokáta; současně povinnou poučil o následcích nesplnění této výzvy. Nedostatek povinného zastoupení dovolatelka neodstranila. Podle §243c a §104 odst. 2, věty třetí o.s.ř. proto nezbylo než dovolací řízení zastavit. Výrok o nákladech dovolacího řízení vychází ze situace, kdy povinná z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, a kdy oprávněné v tomto řízení (podle obsahu spisu) žádné náklady nevznikly (§146 odst. 2, věta první, §151 odst. 1, §224 odst. 1 a §243b odst. 4 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. ledna 2003. JUDr. Vladimír Kurka, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/30/2003
Spisová značka:20 Cdo 2389/2002
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:20.CDO.2389.2002.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§241 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
§241 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19