ECLI:CZ:NS:2003:20.CDO.7.2003.1
sp. zn. 20 Cdo 7/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Vladimíra Kurky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněných 1) R. B. a 2) E. B., zastoupených advokátkou, proti povinné S. P., zastoupené advokátkou, o návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí, vedené u Okresního soudu Plzeň - jih pod sp. zn. E 1068/2001, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 27. prosince 2001, č. j. 14 Co 815/2001-36, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Povinná je povinna zaplatit oprávněným na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 600,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejich zástupkyně, advokátky.
Odůvodnění:
Okresní soud usnesením z 27. července 2001, č.j. E 1068/2001-11, nařídil výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinných u peněžního ústavu pro částku 8020,- Kč s příslušenstvím, částku 17.025,- Kč představující náhradu nákladů předcházejícího (nalézacího) řízení a pro náklady výkonu rozhodnutí v částce 3.300,- Kč. Usnesením z 9. října 2001, č. j. E 1068/2001-22, pak nařízenou exekuci pro částky 8020,- Kč s příslušenstvím a 17.025,- Kč s odůvodněním, že exekuční titul byl nálezem Ústavního soudu zrušen, zastavil; pokud jde o částku 3.300,- Kč, dospěl soud prvního stupně k závěru, že ke zrušení rozhodnutí o těchto nákladech výkonu podle §271 o. s. ř. není důvodu, protože oprávnění byli s návrhem na nařízení exekuce procesně úspěšní, jelikož povinná poté, co exekuční titul nabyl vykonatelnosti, dobrovolně svůj dluh nesplnila.
Krajský soud k odvolání povinné usnesení soudu prvního stupně potvrdil s odůvodněním, že byl-li exekuční titul zrušen teprve po nařízení výkonu rozhodnutí, je nutno náklady oprávněných na nařízení exekuce považovat za účelně vynaložené.
Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadla povinná, zastoupená advokátem, včasným dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §238a odst. 1 písm. d/ o.s.ř.; po právní stránce zásadní význam přitom spatřuje v (podle jejího názoru) nesprávné aplikaci ustanovení §271 ve spojení s §142 odst. 1 a §254 o.s.ř.
Oprávnění – namítajíce především, že podání ústavní stížnosti nemá odkladný účinek na vykonatelnost exekučního titulu, jejž povinná dobrovolně nesplnila – navrhli „odmítnutí, resp. zamítnutí“ dovolání.
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o nákladech řízení v jejich taxativních výčtech uvedeno není.
Dovolání není přípustné ani podle §237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce podle ustanovení §270 a 271 o. s. ř. není rozhodnutím ve věci samé.
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařídil jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), dovolání podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
Protože dovolání povinné bylo odmítnuto, vzniklo oprávněným podle ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 věty první o.s.ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.
Náklady dovolacího řízení, jež vznikly oprávněným, spočívají v částce 450,- Kč představující sazbu odměny za jeden úkon právní služby – vyjádření k dovolání směřujícímu pouze proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení(§1 odst. 1, §2 odst. 1, §14 odst. 3, §15 vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), účinné dnem 1. ledna 2001 – sníženou o 50% podle §18 odst. 1 vyhlášky a zvýšenou o 20 % podle §17 odst. 2 vyhlášky, a v částce 75,- Kč paušální náhrady (u každého ze zastoupených) ve smyslu ustanovení §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. srpna 2003
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v.r.
předseda senátu