ECLI:CZ:NS:2003:20.CDO.768.2002.1
sp. zn. 20 Cdo 768/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné M., a.s., proti povinné D. D., prodejem spoluvlastnického podílu na nemovitostech, pro 442.900,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 43 E 715/99, o „odvolání“ povinné proti „rozhodnutí Okresního soudu Olomouc, č. j. 12 Co 636/2001-54/43 E 715/99“, takto:
I. Řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud odmítl podle §218 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. odvolání povinné proti usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo nařízeno vypracování znaleckého posudku z oboru ekonomiky, odvětví ceny odhady nemovitostí, a jehož vypracováním byl pověřen znalec Ing. B. Š.
Povinná v podání, adresovaném Nejvyššímu soudu v Brně a označeném jako „12 Co 636/2001-54/43 E 715/99 - Odvolání proti rozhodnutí Okresního soudu Olomouc“, uvedla, že dle jejího přesvědčení je „odhadce“ osobou podjatou a věc je „zcela zinscenovanou navrhovatelem“; i jinak vyjádřila nesouhlas s tím, jak soudy obou stupňů v dané věci postupují.
Soud prvního stupně usnesením doručeným dne 4.4.2002 vyzval povinnou, aby své podání upřesnila, zda jím mínila podat dovolání, a poučil ji též, že v dovolacím řízení musí být zastoupena advokátem; současně ji vyzval, aby ve lhůtě deseti dnů si takového zmocněnce zvolila, jinak bude dovolací řízené zastaveno.
Povinná soudu odpověděla, že „podala odvolání o celém průběhu jednání a veškerých skutečnostech, o postupu, o vymáhání dlužné částky a tím i prodeje poloviny domu k Nejvyššímu soudu v Brně“. Zastoupení advokátem do dnešního dne nedoložila.
Jelikož odvolací soud i soud prvního stupně rozhodovaly podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 1.1.2001, jest o podání, jímž bylo jejich rozhodnutí napadeno, rozhodnout podle téhož předpisu (viz část dvanáctou, hlavu první, bod 15. a 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Podle ustanovení §201 o.s.ř. může účastník, pokud to zákon nevylučuje, napadnout odvoláním jen rozhodnutí soudu prvního stupně.
Podle §10 odst. 1, 2 o.s.ř. o odvoláních proti rozhodnutím okresních nebo krajských soudů jako soudů prvního stupně rozhodují soudy krajské, resp. vrchní. Podle §10a o.s.ř. Nejvyšší soud rozhoduje o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudců odvolacích.
Jelikož tedy opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu není odvolání nýbrž dovolání, občanský soudní řád - k projednání (naopak) odvolání proti takovému rozhodnutí - neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu. Jestliže povinná „odvolání” přesto podala, uvedenou podmínku odvolacího řízení pominula. Nedostatek funkční příslušnosti je však neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, pročež řízení o takovém „odvolání”, které touto vadou trpí, nelze než podle ustanovení §104 odst. 1 o.s.ř. zastavit.
Závěr o důsledcích nedostatku funkční příslušnosti se uplatní, jestliže odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně (o němž již rozhodl řádně určený odvolací soud), bylo posléze podáno soudu Nejvyššímu (viz citovaný §10 o.s.ř.).
Na tom, že podaný opravný prostředek má být posuzován jakožto „odvolání” povinná setrvala; i v případě, že by jej bylo možno pokládat za dovolání (srov. §41 odst. 2 o.s.ř.), však výsledek řízení nemůže být jiný.
Podle §241 odst. 1, 2 o.s.ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď on sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něho jedná, a jím musí být dovolání i sepsáno. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.
Nedostatek povinného zastoupení dovolatele ve smyslu citovaného ustanovení je nedostatkem podmínky řízení, jenž se týká účastníka řízení, a který je svou povahou odstranitelný. Podle §243c, §104 odst. 2 o.s.ř. učiní soud k jeho odstranění vhodná opatření; nezdaří-li se jej odstranit, řízení zastaví.
Jestliže splnění podmínky řízení podle §241 odst. 1, 2 o.s.ř. povinná – navzdory takovému opatření – ani dodatečně nedoložila, nezbývá než řízení (o dovolání) zastavit rovněž.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §146 odst. 2, věty první, o.s.ř. (§243b odst. 4, §224 odst. 1 o.s.ř.); oprávněné, která by ve smyslu těchto ustanovení měla právo na jejich náhradu, však v daném stadiu řízení prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. března 2003
JUDr. Vladimír Kurka, v. r.
předseda senátu