ECLI:CZ:NS:2003:21.CDO.2168.2002.1
sp. zn. 21 Cdo 2168/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce J. N., zastoupeného advokátem, proti žalované A. S.-V. s.r.o., zastoupené advokátkou, o určení neplatnosti zrušení pracovního poměru ve zkušební době, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp.zn. 19 C 123/2000, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. října 2001, č.j. 23 Co 438/2001-55, takto:
Odůvodnění:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 1.325,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky.
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v v Praze ze dne 23. 10. 2001, č.j. 23 Co 438/2001-55, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 11. 6. 2001, č.j. 19 C 123/2000-32, ve věci samé, není podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. přípustné, neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o.s.ř.) – odvolací soud vyřešil otázku přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu v souladu se zákonem i konstantní judikaturou (srov. například rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 8. 1994 sp. zn. 6 Cdo 82/94, uveřejněný pod č. 38 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1995, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 6. 1999, sp. zn. 21 Cdo 253/99, uveřejněný v časopise Soudní rozhledy č. 9, ročník 1999, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 9. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1495/96, uveřejněný v časopise Soudní Judikatura pod č. 82, ročník 1997). Usnesení o odmítnutí tohoto dovolání proto není odůvodněno (§243c odst. 2 o.s.ř.).
Protože dovolání žalobce bylo odmítnuto, je žalobce povinen ve smyslu ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. nahradit žalované náklady, které v dovolacím řízení vynaložila k účelnému uplatňování práva.
Žalovaná byla v dovolacím řízení zastoupena advokátkou. Vzhledem k tomu, že dovolací řízení v této věci bylo zahájeno (dovolání bylo podáno) po 1. 1. 2001, řídí se rozhodování o odměně za zastupování advokátem právními předpisy účinnými ode dne 1. 1. 2001 (srov. část dvanáctou, Hlavu I, body 1. a 10. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), tj. vyhláškou č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 49/2001 Sb. Z této vyhlášky [srov. její ustanovení §7 písm. c), §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1] vyplývá, že žalované přísluší odměna za zastupování advokátkou ve výši 1.250,- Kč. Vedle odměny za zastupování žalované náleží paušální částka náhrad za jeden úkon právní služby ve výši 75,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb. a č. 484/2000 Sb.). Celkovou částku 1.325,- Kč je žalobce povinen zaplatit k rukám advokátky, která žalovanou v tomto řízení zastupovala (§149 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. dubna 2003
JUDr. Mojmír Putna,v.r.
předseda senátu