ECLI:CZ:NS:2003:22.CDO.1109.2003.1
sp. zn. 22 Cdo 1109/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Víta Jakšiče a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobkyně R. T., a. s., zastoupené advokátem, proti žalovanému Z. M., zastoupenému advokátkou, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 5 C 113/97, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. srpna 2002, č. j. 12 Co 13/2001-112, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 14. srpna 2002, č. j. 12 Co 13/2001-112, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Třebíči (dále „soud prvního stupně“) ze dne 3. října 2000, č. j. 5 C 113/97-74, kterým soud prvního stupně určil, že „R. T., a. s. je vlastníkem pozemků p. č. 603 vodní plocha, rybník a p. č. 604 ostatní plocha, jiná plocha v obci L. a k. ú. L. u H.“. Změnil jej ve výroku o nákladech řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. V odůvodnění svého rozsudku, který nabyl právní moci dnem 14. ledna 2003, konstatoval, že vzhledem k datu vydání odvoláním napadeného rozhodnutí postupoval podle občanského soudního řádu v jeho znění do novely provedené zákonem č. 30/2000 Sb.
Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu ve znění po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb. a uplatňuje dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) téhož zákona. Dovolání, které bylo soudu prvního stupně doručeno 5. 3. 2003, předal k poštovní přepravě 4. 3. 2003. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu, věc mu vrátil k dalšímu řízení a odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí.
Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.
Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, vydanému přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydanému po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů. V dané věci odvolací soud, jak shora uvedeno, svoje rozhodnutí vydal po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů a Nejvyšší soud proto o dovolání rozhoduje podle občanského soudního řádu účinného před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „OSŘ“).
Podle §240 odst. 1 OSŘ může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Rozsudek odvolacího soudu v dané věci nabyl právní moci 14. ledna 2003. Ve smyslu §57 odst. 2 OSŘ bylo posledním dnem jednoměsíční lhůty pondělí 17. února 2003. Pokud žalovaný dovolání předal na poště 4. března 2003, podal je opožděně.
Lhůta k podání dovolání je zákonnou lhůtou, jejíž zmeškání nelze prominout. Nejvyšší soud proto podle §§243b odst. 4, §218 odst. 1 písm. a) OSŘ opožděné dovolání odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází ze skutečnosti, že žalovaný nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalobkyni žádné prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. června 2003
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.,v. r.
předseda senátu