ECLI:CZ:NS:2003:22.CDO.239.2003.1
sp. zn. 22 Cdo 239/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Víta Jakšiče ve věci žalobce J. V., zastoupeného advokátem, proti žalované J. V., zastoupené advokátem, o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 36 C 185/83, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. června 2002, č. j. 14 Co 467/99-500, ve znění opravného usnesení ze dne 6. června 2002, č. j. 14 Co 467/99-506, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 30. června 1999, č. j. 36 C 185/83-447, pod bodem I. výroku vypořádal bezpodílové spoluvlastnictví účastníků tak, že do výlučného vlastnictví žalobce přikázal dům č. p. 415 se stavební plochou č. 1121, zapsaný na LV č. 34 pro kat. území J., v ceně 1 476 000,- Kč, blíže označený nezabudovaný stavební materiál v ceně 68 122,20 Kč a blíže označené věci movité (bytové zařízení) v ceně 5 634,- Kč, žalované přikázal blíže označené věci movité (bytové zařízení) v ceně 15 010,- Kč a pod bodem II. žalobci uložil, aby žalované zaplatil na vyrovnání vzájemných nároků 745 124,60 Kč. Pod bodem III. uložil žalované, aby žalobci vydala blíže označené věci, a pod body IV. až VI. rozhodl o nákladech řízení a soudním poplatku.
Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání obou účastníků rozsudkem ze dne 6. června 2002, č. j. 14 Co 467/99-500, ve znění opravného usnesení ze dne 6. června 2002, č. j. 14 Co 467/99-506, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že z věcí, patřících do bezpodílového spoluvlastnictví účastníků, přikázal do výlučného vlastnictví žalobce věci movité v ceně 5 272,60 Kč, žalované přikázal dům č.p. 415 a věci movité v celkové ceně 1 502 643,- Kč a uložil jí, aby žalobci zaplatila na vypořádání podílu 761 685,20 Kč. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Rozsudek odvolacího soudu žalobce napadl dovoláním, které podal na poštu 16. 9. 2002.
Nejvyšší soud jako soud dovolací podle bodu 17. hlavy první části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. projednal a rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „OSŘ“).
Podle §240 odst. 1 OSŘ účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 17. července 2002. Posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání byl 19. srpen 2002, když 17. srpen 2002 připadl na sobotu (srov. §57 odst. 2 OSŘ). Dovolání podané žalobcem dne 16. září 2002 je tedy zjevně opožděné.
Nejvyšší soud je proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a) OSŘ jako opožděně podané odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z §243b odst. 4, §224 odst. 1, §150 odst. 1 a §142 odst. 1 OSŘ, když žalobce nebyl v tomto řízení úspěšný a žalované žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. února 2003
JUDr. František Balák,v.r.
předseda senátu