ECLI:CZ:NS:2003:22.CDO.432.2003.1
sp. zn. 22 Cdo 432/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a Víta Jakšiče ve věci žalobce A. Z., proti žalovanému S. m. B., o určení vlastnictví, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 47 C 164/99, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. srpna 2002, č. j. 26 Co 366/2001-58, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Podle §243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále „OSŘ“) usnesení, kterým bylo odmítnuto dovolání, protože nebylo shledáno přípustným podle §237 odst. 1 písm. c) OSŘ, nemusí být odůvodněno.
Dovolání nebylo shledáno přípustným podle §237 odst. 1 písm. c) OSŘ, neboť dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím po stránce zásadního významu. Právní posouzení věci odvolacím soudem je v souladu se stávající judikaturou Nejvyššího soudu ČR, zejména s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR z 10. 2. 1999, sp. zn. 2 Cdon 568/96, publikovaným v Soudních rozhledech 5/1999 pod č. 62, podle kterého „dobrá víra držitele se musí vztahovat ke všem právním skutečnostem, které mají za následek nabytí věcí nebo práva, které je předmětem držby, tedy i k existenci písemné smlouvy o převodu nemovitosti. Pokud se někdo uchopí držby nemovitosti na základě ústní smlouvy o jejím převodu, nemůže být vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem věci, a to ani v případě, že je přesvědčen, že taková smlouva k nabytí vlastnictví nemovitosti postačuje. Držba nemovitosti, která se o takovou smlouvu opírá, nemůže vést k vydržení.“.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází ze skutečnosti, že žalobce nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalovanému žádné prokazatelné náklady nevznikly (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 OSŘ).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. března 2003
JUDr. František Balák,v.r.
předseda senátu