ECLI:CZ:NS:2003:22.CDO.488.2003.1
sp. zn. 22 Cdo 488/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobkyně V. J., proti žalovanému J. J., o vypořádání podílového spoluvlastnictví a o vydání předběžného opatření, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 13 C 26/2002, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc ze dne 31. července 2002, č. j. 12 Co 327/2002-28, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc jako soud odvolací usnesením ze dne 31. července 2002, č. j. 12 Co 327/2002-28, potvrdil usnesení Okresního soudu v Olomouci (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 8. dubna 2002, č. j. 13 C 26/2002-11, kterým soud prvního stupně odmítl „podání žalobkyně doručené soudu dne 28. 2. 2002 po výzvě soudu doplněné podáním doručeným soudu dne 28. 3. 2002, kterým se žalobkyně domáhala jednak vydání rozhodnutí, kterým by soud dohodu o vypořádání podílového spoluvlastnictví bývalých manželů V. J. a J. J. uzavřené dne 9. 7. 2001 zrušil v bodě 3) této dohody v plném rozsahu a určil, že žalobkyně nebude mít od nabytí právní moci rozsudku nadále právo užívat nemovitost žalovaného, žalovaný nebude mít od nabytí právní moci rozsudku nadále právo užívat nemovitost žalobkyně. Žalovaný je povinen do 3 dnů od nabytí právní moci rozsudku vrátit žalobkyni dar ve výši 127.950,- Kč převedením této částky na účet žalobkyně u Č. O. a vydání předběžného opatření, kterým by do vydání výše uvedeného rozhodnutí byla zablokována manipulace žalovaného s nemovitým majetkem a s finančními prostředky uloženými na účtu u Č. s. v O.“, a kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání s návrhem, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a věc vrátil k dalšímu řízení a rozhodnutí soudu prvního stupně.
Soud prvního stupně usnesením z 31. 1. 2003, č. j. 13 C 26/2002-50, dovolatelku vyzval, aby si pro dovolání zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala proti usnesení odvolacího soudu řádné dovolání. Poučil ji, že nepředloží-li do deseti dnů soudu prvního stupně plnou moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Toto usnesení, na něž ve smyslu poučení dovolatelka nereagovala, jí bylo doručeno 12. 2. 2003.
Podle §241 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) musí být dovolatelka zastoupena advokátem, jestliže sama nemá právnické vzdělání. Z podaného dovolání zastoupení advokátem nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo právnické vzdělání dovolatelky prokazující, nebyly předloženy. Dovolatelka nedostatek povinného zastoupení neodstranila, ačkoliv byla o procesních následcích nesplnění této povinnosti poučena.
Protože povinné zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání vydání rozhodnutí ve věci samé (§241 odst. 1 OSŘ) a protože k odstranění tohoto nedostatku přes výzvu soudu prvního stupně do dnešního dne nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení podle §241b a 104 odst. 2 OSŘ zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodnění skutečností, že neúspěšná žalobkyně nemá právo na náhradu těchto nákladů a žalovanému v souvislosti s dovolacím řízením žádné náklady nezvnikly.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. března 2003
JUDr. Jiří Spáčil, CSc.,v. r.
předseda senátu