ECLI:CZ:NS:2003:22.CDO.523.2003.1
sp. zn. 22 Cdo 523/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Víta Jakšiče a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobců: A) V. L. a B) J. L. proti žalovanému J. S., zastoupenému advokátem, o určení neplatnosti smlouvy, o určení vlastnictví, o vyklizení nemovitostí a o zaplacení částky 1 372 397,- Kč, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 4 C 777/2000, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. listopadu 2002, č. j. 5 Co 2883/2002-360, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací usnesením z 28. 11. 2002, č. j. 5 Co 2883/2002-360 potvrdil usnesení Okresního soudu v Písku (dále „soud prvního stupně) ze 17. 7. 2002, č. j. 4 C 777/2000-336c, kterým soud prvního stupně výrokem I. nepřiznal žalobkyni B) osvobození od placení soudních poplatků a výrokem II. zamítl „žádost žalobců o ustanovení jim zástupce, eventuelně zástupce z řad advokátů“, s tím, že „takovéhoto zástupce jim neustanovuje“.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci 19. 12. 2002 u soudu prvního stupně dovolání, které doplnili podáním z 12. 2. 2003 s návrhem, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.
Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání bylo žalobci podáno včas (§240 občanského soudního řádu – dále jen „OSŘ“), zkoumal, zda jde o dovolání přípustné, neboť podle §236 odst. 1 OSŘ lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu jen pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravuje §237 až §239 OSŘ. Žádné z těchto zákonných ustanovení však nepřipouští dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodováno o nepřiznání osvobození od placení soudních poplatků nebo o zamítnutí žádosti o ustanovení právního zástupce dovolateli, či o tom, že soud dovolateli takového zástupce neustanovil.
Dovolací soud proto o dovolání v dané věci rozhodl tak, že je jako nepřípustné podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) OSŘ odmítl.
Podle §151 odst. 1 OSŘ, věta před středníkem, o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Rozhodnutím, ve kterém je dovolací soud povinen rozhodnout o nákladech dovolacího řízení, se rozumí jen takové rozhodnutí, kterým se končí řízení ve věci; pokud po provedení dovolacího řízení pokračuje nalézací řízení (t. j. řízení před soudem prvního stupně nebo před soudem odvolacím), bude o nákladech dovolacího řízení rozhodnuto až v rozhodnutí, kterým bude ukončeno nalézací řízení.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. dubna 2003
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu