ECLI:CZ:NS:2003:22.ND.50.2003.1
sp. zn. 22 Nd 50/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců Víta Jakšiče a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce F. H., zastoupeného advokátem, proti žalované České republice – Ministerstvu vnitra České republiky se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, za účasti F. H., zastoupeného advokátem, jako vedlejšího účastníka na straně žalobce, o ochranu osobnosti, vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 85/2002, o námitce podjatosti, takto:
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Naděžda Žáková, JUDr. L. Ř. a JUDr. Z. F. nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 1 Co 85/2002.
Odůvodnění:
U Vrchního soudu v Praze probíhá řízení o odvolání všech účastníků proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. září 2001, č. j. 36 C 4/98-401. Podle rozvrhu práce tohoto soudu přísluší věc k projednání a rozhodnutí senátu 1 Co ve složení JUDr. N. Ž. jako předsedkyně a JUDr. L. Ř. a JUDr. Z. F. jako členky senátu.
Žalobce a vedlejší účastník na jeho straně vznesli předtím, než začalo první jednání, kterého se měly shora uvedené soudkyně zúčastnit, námitku jejich podjatosti s odůvodněním, že právní zástupce vedlejšího účastníka ve svém vyjádření poskytnutém časopisu Týden kritizoval část české justice v souvislosti se sporem o ochranu osobnosti mezi I. B. a M. Z. a rozhodnutím Vrchního soudu v Praze v této věci. V souvislosti s tím podal předseda Vrchního soudu v Praze na Mgr. V. stížnost adresovanou České advokátní komoře. Jelikož JUDr. N. Ž., JUDr. L. Ř. a JUDr. Z. F. jsou jedinými soudkyněmi, které u Vrchního soudu v Praze projednávají spory o ochranu osobnosti, je zřejmé, že ony jsou tím, kdo se cítil tehdejšími výroky právního zástupce vedlejšího účastníka dotčen. Nepochybně tedy mají k žalobci, k vedlejšímu účastníku i k jejich právním zástupcům neobjektivní poměr, zaujímají k němu hostilní vztah a jsou tak dány důvody pro jejich vyloučení ve smyslu §14 odst. 1 občanského soudního řádu (dále „OSŘ“). Žalobce i vedlejší účastník současně uvedli na adresu soudkyní, že „jejich postup v řízení, zejména výběr svědků předvolávaných bez návrhu účastníků ve vztahu k procesní situaci ve věci, předchozímu postupu a k předchozímu rozhodnutí senátu vyvolává v žalobci vážné pochybnosti o nestrannosti soudu“.
JUDr. N. Ž. se k námitce podjatosti vyjádřila tak, že nemá žádný poměr k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům a není jí znám žádný důvod, pro který by bylo možné pochybovat o její nepodjatosti. Necítí se nijak dotčena shora uvedenými výroky zástupce vedlejšího účastníka. Stejně se vyjádřila JUDr. L. Ř., která odkázala na vyjádření JUDr. Ž., a rovněž JUDr. Z. F. uvedla, že nemá k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům žádný vztah a nejsou jí známy žádné okolnosti, které by ji vylučovaly z projednávání a rozhodování věci. Výrok zástupce vedlejšího účastníka uveřejněný v časopisu Týden je bez jakéhokoliv vlivu na její nestranný přístup při projednávání a rozhodování této věci.
Nejvyšší soud České republiky jako soud nadřízený ve smyslu §16 odst. 1 OSŘ se po zjištění, že námitka podjatosti byla uplatněna včas (§15a odst. 2 OSŘ), zabýval její důvodností, aniž bylo třeba nařizovat jednání (§16 odst. 3 věta druhá OSŘ). Poté dospěl k závěru, že tato námitka není opodstatněná.
Podle §14 odst. 1 OSŘ jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle odst. 4 téhož ustanovení nejsou důvodem pro vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Z posledně citovaného ustanovení plyne, že relevantním důvodem pro vyloučení shora uvedených členek senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze nemůže být poukaz na jejich zamýšlený procesní postup při projednávání odvolání účastníků proti rozsudku Krajského soudu v Praze z 10. 9. 2001, č. j. 36 C 4/98-401, ani na jejich předchozí rozhodnutí v této věci.
Žalobce a vedlejší účastník dovozují důvod k pochybnostem o nepodjatosti uvedených soudkyní z toho, že právní zástupce vedlejšího účastníka uveřejnil svůj kritický názor na jejich rozhodnutí v jiné věci. Také skutečnost, že předseda Vrchního soudu v Praze na něho v této souvislosti podal stížnost, podle nich svědčí o tom, že se tyto soudkyně cítily jeho výroky dotčeny. Z vyjádření JUDr. Ž., JUDr. Ř. a JUDr. F. k námitce podjatosti však neplyne, že by měly k zástupci vedlejšího účastníka či k účastníkům samotným negativní vztah a ani z dosavadního obsahu spisu se nic takového nepodává. Stížnost na Mgr. V. pak svědčí pouze o tom, že předseda Vrchního soudu v Praze považoval jeho postup za neetický, ovšem rozhodně nemůže být bez dalšího důvodem k pochybnostem o nepodjatosti členek odvolacího senátu, který by mohl vést k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí této věci. Námitka podjatosti tedy není podložena konkrétními skutečnostmi, opírá se toliko o úvahy a domněnky a jako taková byla shledána nedůvodnou. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je ve výroku uvedeno.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. dubna 2003
JUDr. František Balák, v. r.
předseda senátu