Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17.12.2003, sp. zn. 25 Cdo 2446/2003 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:25.CDO.2446.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:25.CDO.2446.2003.1
sp. zn. 25 Cdo 2446/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném s předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce Ing. J. Ch., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti ČR, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 Nc 892/2000, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. června 2002, č. j. 22 Co 264/2002-18, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. 6. 2002, č. j. 22 Co 264/2002-18, odmítl odvolání žalobce podané proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 10. 2001, č. j. 15 Nc 892/2000-8, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení, neboť odvolání, jež žalobce podal, postrádá základní náležitosti ve smyslu §205 o. s. ř., bez nichž je nelze věcně projednat. Žalobce své odvolání nedoplnil ani po té, co mu bylo doručeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 20. 2. 2002, č. j. 15 Nc 892/2000-13, jímž byl vyzván k doplnění odvolání o konkrétní důvody, které by obsahově odpovídaly ustanovení §205 odst. 2 o. s. ř., a o údaj, čeho se domáhá, a jímž byl poučen o obsahu ust. §205 odst. 2 o. s. ř. a o tom, že pokud nebude odvolání ve stanovené lhůtě doplněno, lze je podle §212a odst. 2 a §43 odst. 2 o. s. ř. odmítnout. Na tuto výzvu soudu žalobce nereagoval. Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, v němž uvádí, že mu výzva k doplnění odvolání ani usnesení o odmítnutí odvolání nebyly doručeny postupem podle zákona, neboť soudy v jeho adrese uvedly PSČ 47001, zatímco jeho správné PSČ je 47006. Dále namítá, že odůvodnění usnesení o odmítnutí odvolání obsahuje nepravdivé údaje a zamlčuje, že „ve věci bylo spácháno falšování veřejných listin.“ Navrhl, aby bylo usnesení o odmítnutí odvolání zrušeno. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 20. 12. 2002, č. j. 15 Nc 892/2000-24, byl žalobce vyzván, aby buď doložil své právnické vzdělání ve smyslu ust. §241 o. s. ř. nebo předložil plnou moc udělenou pro dovolací řízení advokátovi a dovolání sepsané advokátem s tím, že pokud tak neučiní, bude dovolací řízení zastaveno. Žalobce na výzvu nereagoval. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolání není přípustné. Podle ustanovení §241b odst. 2 o. s. ř. není-li splněna podmínka uvedená v §241 o. s. ř., postupuje se obdobně podle §104 odst. 2 o. s. ř; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné. Dovolatel sice pro řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu není zastoupen advokátem (srov. §241 o. s. ř.), avšak vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné, není tento nedostatek podmínky dovolacího řízení důvodem k zastavení řízení podle §104 odst. 2 o. s. ř. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř. Ustanovení §237 odst. 1 písm. a), b) a c), §238, §238a a §239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, protože je nelze zahrnout pod žádný z tam vyjmenovaných případů. Dle ustanovení §239 odst. 3 o. s. ř. je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§75a). Ustanovení §239 odst. 3 o. s. ř. se vztahuje na případy, kdy bylo podáno dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu na zahájení řízení (žaloby). Nevztahuje se však na případy, kdy usnesením odvolacího soudu byl odmítnut návrh na zahájení odvolacího řízení (odvolání). Dovolatel tak napadá dovoláním rozhodnutí, proti němuž není tento opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl (§243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř.). O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 17. prosince 2003 JUDr. Marta Škárová, v. r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/17/2003
Spisová značka:25 Cdo 2446/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:25.CDO.2446.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§239 odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19