ECLI:CZ:NS:2003:26.CDO.1147.2003.1
sp. zn. 26 Cdo 1147/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce města O. – městského obvodu M. H. a H. proti žalované A. P., o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 31 C 185/96, o dovolání V. R., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. března 1999, č. j. 42 Co 80/99-36, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 3. listopadu 1997, č. j. 31 C 185/96-14, vyhověl žalobě a přivolil k výpovědi z nájmu „bytu 4 o velikosti 2+1 s příslušenstvím, II. kategorie, v O. – M. H., na ul. P. 17/987“ (dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“), určil, že nájemní poměr skončí uplynutím posledního dne třetího měsíce po právní moci rozsudku, žalované uložil povinnost předmětný byt vyklidit a vyklizený žalobci předat do patnácti dnů od zajištění přístřeší a rozhodl o nákladech řízení účastníků.
K odvolání matky žalované V. R. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací usnesením ze dne 31. března 1999, č. j. 42 Co 80/99-36, podle §218 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou s účinností od 1. ledna 2001 zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), odmítl odvolání proti citovanému rozsudku soudu prvního stupně jako odvolání podané někým, kdo k němu nebyl oprávněn. Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.
Odvolací soud dovodil, že skutkové okolnosti, pro které V. R. podala odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, nemohou nic změnit na tom, že odvolání bylo podáno někým, kdo k němu nebyl oprávněn; přitom z obsahu spisu nevyplynulo, že by žalovaná udělila odvolatelce plnou moc k podání odvolání.
Proti usnesení odvolacího soudu podala V. R. – nezastoupena advokátem – dovolání, které následně doplnila podáním advokátky, jež jí byla ustanovena usnesením soudu prvního stupně ze dne 13. března 2001, č. j. 31 C 185/96-65. V dovolání – s odkazem na ustanovení §94 odst. 3 (správně odst. 2) o.s.ř. – soudům především vytkla, že jí nepřibraly do řízení jako účastnici. Současně namítla, že soudy pochybily, jestliže s ní – vzhledem k tomu, že jí byla svěřena do výchovy nezletilá dcera žalované – nejednaly alespoň jako s vedlejší účastnicí na straně žalované. Navrhla, aby dovolací soud zrušil nejen napadené rozhodnutí odvolacího soudu, nýbrž i rozsudek soudu prvního stupně, a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
V průběhu dovolacího řízení, konkrétně dne 28. července 2001, V. R. zemřela.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. lednem 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 31. března 1999, dovolací soud dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále opět jen „o.s.ř.”).
Podle §243c o.s.ř. pro řízení u dovolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného; ustanovení §92 a 95 až 99 (o.s.ř.) však pro řízení u dovolacího soudu neplatí.
Kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může jednat ve věci (podmínky řízení). Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví (§103, §104 odst. 1 věta první o.s.ř. ve spojení s §243c o.s.ř.).
K podmínkám řízení na straně účastníků patří rovněž způsobilost být účastníkem řízení (§19 o.s.ř.). Podle §19 o.s.ř. způsobilost být účastníkem řízení (mít procesní práva a povinnosti) má ten, kdo má (podle hmotného práva) způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. Způsobilost mít práva a povinnosti mají především fyzické osoby (§7 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění – dále jen „obč. zák.“) a vedle nich také právnické osoby (§18 odst. 1 obč. zák.) a stát (§21 obč. zák.). Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením (§7 odst. 1 obč. zák.) a zaniká smrtí (§7 odst. 2 obč. zák.).
Podle §107 odst. 1 věty první o.s.ř. jestliže účastník ztratí způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda má řízení zastavit nebo přerušit, anebo zda v něm může pokračovat. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání pokračování v řízení zejména tam, kde účastník nemá žádného právního nástupce, který by převzal právo nebo povinnost, o něž v řízení jde. Tak je tomu mimo jiné rovněž při zastavení dědického řízení po zemřelém účastníku řízení podle §175h odst. 1 a 2 o.s.ř. (srov. Občanský soudní řád, Komentář, 3. vydání 1997, nakladatelství C. H. BECK, strana 256).
Podala-li v projednávané věci matka žalované V. R. dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 31. března 1999, č. j. 42 Co 80/99-36, a po podání dovolání zemřela (dne 28. července 2001), nezbývá, než – pro účely posouzení, zda jsou splněny podmínky řízení – na ni pohlížet jako na účastnici dovolacího řízení. Přitom z obsahu spisu vyplývá, že usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. května 2002, č. j. 99 D 2429/2001-23, bylo dědické řízení po zemřelé V. R. zastaveno podle §175h odst. 1 o.s.ř., neboť zůstavitelka nezanechala žádný majetek.
V. R., která podala proti zmíněnému usnesení odvolacího soudu dovolání, tedy v průběhu dovolacího řízení ztratila způsobilost být účastníkem řízení. Nemá-li zároveň žádného právního nástupce, brání ztráta způsobilosti být účastníkem řízení pokračování v řízení. Za této situace jde o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení; dovolací soud proto dovolací řízení podle §104 odst. 1 věty první o.s.ř. a §243c odst. 1 o.s.ř. zastavil.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1, §146 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., neboť jiný postup – vzhledem k nedostatku způsobilosti V. R. být účastnicí řízení – nepřipadá v úvahu.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. července 2003
JUDr. Miroslav Ferák, v. r.
předseda senátu