ECLI:CZ:NS:2003:26.CDO.1156.2003.1
sp. zn. 26 Cdo 1156/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně městské části P. proti žalované R. H., o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 7 C 36/2002, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. října 2002, č. j. 64 Co 149/2002-55, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 31. 10. 2002, č. j. 64 Co 149/2002-55, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 (soudu prvního stupně) ze dne 13. 3. 2002, č. j. 7 C 36/2002-29, jímž soud přivolil k výpovědi nájmu „bytu č. 25, o jednom pokoji a kuchyni s příslušenstvím, I. kategorie, v 9. nadzemním podlaží domu č. p. 2042 v ulici U. 12, v P., k. ú. S.“, kterou dala žalobkyně žalované, určil, že tříměsíční výpovědní lhůta začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po právní moci rozsudku a že nájem bytu žalované skončí posledním dnem tříměsíční výpovědní lhůty, žalované uložil povinnost byt vyklidit a vyklizený odevzdat žalobkyni do patnácti dnů od uplynutí výpovědní lhůty, a rozhodl o nákladech řízení; dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil s právním závěrem soudu prvního stupně, že v posuzovaném případě je naplněn žalobkyní uplatněný výpovědní důvod podle §711 odst. 1 písm. d/ obč. zák., neboť žalovaná neplatila nájemné po dobu více než tří měsíců a tím hrubě porušila své povinnosti nájemce, a taktéž s jeho právním závěrem, že výkon práva žalobkyně není v rozporu s dobrými mravy (§3 odst. 1 obč. zák.).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně - nezastoupena advokátem - dne 21. 1. 2003 k poštovní přepravě dovolání, v němž žádala revizi závěrů odvolacího soudu s poukazem na svou osobní situaci, kterou blíže popsala.
Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb. - dále jen „o. s. ř.“) shledal, že dovolání bylo podáno včas subjektem k tomu oprávněným – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), že však nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má - li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná - li za něj osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy. Nemá - li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání.
Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Protože dovolatelka nebyla zastoupena advokátem a z obsahu spisu nevyplývalo, že by sama měla právnické vzdělání, byla usnesením soudu prvního stupně ze dne 27. 1. 2003, č. j. 7 C 36/2002-64, vyzvána, aby si ve lhůtě čtrnácti dnů od doručení usnesení pro řízení o dovolání v této věci zvolila zástupcem advokáta a aby předložila plnou moc, kterou tomuto zástupci udělí, a jím sepsané dovolání. Současně byla poučena, že v případě neuposlechnutí výzvy bude dovolací řízení zastaveno. Usnesení s výzvou bylo dovolatelce doručeno prostřednictvím pošty dne 5. 2. 2003. Přestože k její žádosti byla soudem prvního stupně lhůta stanovená v uvedeném usnesení opakovaně prodlužována (naposledy do 15. 4. 2003), dovolatelka dosud výzvě nevyhověla.
Z výše uvedeného vyplývá, že zákonem stanovená podmínka dovolacího řízení podle §241 odst. 1 části věty první před středníkem o. s. ř. ve spojení s §241 odst. 2 o. s. ř. nebyla přes provedené opatření soudem prvního stupně do dnešního dne splněna. Nejvyšší soud proto dovolací řízení pro nedostatek uvedené podmínky řízení podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá situaci, kdy žalobkyni v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž úhradu by měla jinak právo proti žalované, která procesně zavinila zastavení dovolacího řízení ( §243b odst. 5, §224 odst. 1, §146 odst. 2 věta první a §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. července 2003
Doc. JUDr. Věra K o r e c k á , CSc., v.r.
předsedkyně senátu