ECLI:CZ:NS:2003:26.CDO.139.2003.1
sp. zn. 26 Cdo 139/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. v právní věci žalobce města L. n. S., zastoupeného advokátkou, proti žalovaným 1) H. B., a 2) J. B., zastoupenému opatrovníkem městem Ch., o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 7 C 120/97, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. ledna 2002, č. j. 23 Co 555/2000-220, ve znění usnesení ze dne 21. listopadu 2002, č. j. 23 Co 555/2000-250, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze dne 14. 1. 2002, č. j. 23 Co 555/2000-220, ve znění usnesení ze dne 21. l1. 2002, č. j. 23 Co 555/2000-250, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě (soudu prvního stupně) ze dne 29. 2. 2000, č. j. 7 C 120/97-121, jímž bylo přivoleno k výpovědi z nájmu bytu č. 6 první kategorie o velikosti 2+1 s příslušenstvím v domě čp. 553 v L. n. S. ze dne 27. 1. 1997, kterou dal žalobce žalovaným, bylo určeno, že tříměsíční výpovědní lhůta začne běžet prvním dnem měsíce následujícího po právní moci rozsudku, byla žalovaným uložena povinnost vyklidit předmětný byt a vyklizený jej předat žalobci do patnácti dnů ode dne, kdy jim bude zajištěno náhradní ubytování, a bylo rozhodnuto o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil s právním závěrem soudu prvního stupně, že v posuzované věci byly splněny všechny zákonné předpoklady pro přivolení k výpovědi z nájmu bytu podle §711 odst. 1 písm. d/ zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném v době dání výpovědi z nájmu bytu (dále je „obč. zák.“).
Rozsudek odvolacího soudu, který ve znění opravného usnesení nabyl právní moci dne 16. 12. 2002, napadli oba žalovaní - nezastoupeni advokátem - podáním ze dne 23. 2. 2002, které adresovali Nejvyššímu soudu České republiky a k poštovní přepravě je podali dne 26. 2. 2002, a jež je podle svého obsahu (§41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou s účinností ode dne 1. 1. 2001 zákonem č. 30/2000 Sb.- dále jen „o. s. ř.“) dovoláním. V něm mimo jiné vyjádřili nesouhlas se shodným závěrem obou soudů, že v jejich případě byly naplněny zákonné předpoklady výpovědního důvodu podle §711 odst. 1 písm. d/ obč. zák. Navrhli předvolat svědky – pokladní K. b., a. s., pobočky v H. B. k prokázání jejich tvrzení, že pravidelně hradili platby za nájemné a služby spojené s užíváním bytu. Dále setrvali na tvrzení, že žádný dluh na nájemném a službách s užíváním bytu spojených nevykazují a v této souvislosti poukazovali na to, že v domě a bytě není prováděna pronajímatelem řádná údržba.
Žalobce se k dovolání nevyjádřil.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 1. 2001). Odvolací soud sice rozhodl dne 14. 1. 2002, avšak po řízení, v němž v souladu s ustanovením části dvanácté, hlavy první, bodu 15. zákona č. 30/2000 Sb. musel postupovat podle dosavadních předpisů, neboť předmětem odvolacího přezkumu bylo rozhodnutí vydané soudem prvního stupně dne 29. 2. 2000. Protože je vyloučeno, aby v řízení o dovolání bylo postupováno podle novelizovaného znění občanského soudního řádu, jestliže řízení před odvolacím soudem proběhlo podle dosavadních předpisů, jak tomu bylo i v projednávané věci, i Nejvyšší soud posoudil věc podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 (dále opět jen „o. s. ř.“).
Jak vyplývá z obsahu spisu soudu prvního stupně, druhý žalovaný byl rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 27. 1. 1999, č. j. Nc 602/97-121, který nabyl právní moci dne 17. 3. 1999, omezen ve způsobilosti k právním úkonům tak, že je způsobilý nakládat jen s finančními částkami odpovídajícími jím pobíranému aktuálnímu měsíčnímu invalidnímu důchodu. Usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 29. 10. 1999, č. j. P 51/99-158, které nabylo právní moci dne 23. 11. 1999, byl druhému žalovanému podle §27 odst. 3 obč. zák. ustanoven zákonný zástupce - opatrovník město Ch.
Jelikož druhý žalovaný byl omezen ve způsobilosti k právním úkonům vyjma úkonů spojených s nakládáním s finančními částkami odpovídajícími jím pobíranému aktuálnímu měsíčnímu invalidnímu důchodu (§10 odst. 2 obč. zák.), je v tomto rozsahu ex lege omezena i jeho procesní způsobilost, tj. způsobilost vykonávat v řízení práva a povinnosti účastníka řízení ať už samostatně nebo prostřednictvím zvoleného zástupce (§20 o. s. ř.). Není tedy způsobilý činit procesní úkony účastníka řízení, jimiž se rozumí projevy vůle adresované soudu, které směřují k uplatnění procesních práv, ke splnění procesních povinností nebo k jiným procesním následkům, které s takovým projevem právní předpisy spojují. Jedním z procesních úkonů je i podání adresované soudu. Nesvědčí-li účastníku řízení procesní způsobilost, která náleží k podmínkám řízení (§103 o. s. ř., který se vztahuje i na řízení dovolací - viz §243c odst. 1 o. s. ř.), zastupuje takového účastníka v řízení před soudem jeho zákonný zástupce, jímž je též opatrovník ustanovený mu podle §27 odst. 2 obč. zák. soudem. Nedostatek procesní způsobilosti je ve smyslu §104 odst. 2 o. s. ř. nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit.
V posuzovaném případě správně soudy obou stupňů jednaly v řízení se zákonným zástupcem druhého žalovaného městem Ch. Vzhledem k tomu, že zákonný zástupce druhého žalovaného soudu prvního stupně přípisem ze dne 10. 6. 2002 sdělil, že s názorem druhého žalovaného (vyjádřeným v dovolání) nesouhlasí, nezbývá, než konstatovat, že druhý žalovaný učinil procesní úkon, k němuž není procesně způsobilý a že uvedený úkon za něho neučinil ani jeho zákonný zástupce. Nejvyšší soud proto dovolací řízení ohledně dovolání druhého žalovaného zastavil (§104 odst. 2 ve spojení s §243c o.s. ř.).
Pokud jde o dovolání první žalované, Nejvyšší soud České republiky shledal, že dovolání podala včas jakožto osoba k tomu oprávněná (§240 odst. 1 o. s. ř.), že však nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle §241 odst. 1 o. s. ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem (nyní pouze advokátem), jestliže nemá právnické vzdělání sám.
Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Protože první žalovaná nebyla zastoupena advokátem a z obsahu spisu nevyplývalo, že by sama měla právnické vzdělání, byla usnesením soudu prvního stupně ze dne 30. 5. 2002, č. j. 7 C 120/97-230, vyzvána, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení si zvolila k zastoupení v dovolacím řízení advokáta a nechala jím sepsat dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu a to doručila nejpozději ve lhůtě do třiceti dnů od doručení usnesení. Současně byla poučena, že dovolací řízení bude zastaveno, nepředloží-li v poskytnuté lhůtě plnou moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání. Usnesení s výzvou bylo první žalované doručeno dne 16. 7. 2002, na něž reagovala přípisy ze dne 19. 6. 2002 a 29. 7. 2002. V nich mimo jiné uvedla, že není její povinností zvolit si advokáta.
Protože zákonem stanovená podmínka dovolacího řízení podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. ve spojení s §241 odst. 2 větou druhou o. s. ř. nebyla do dnešního dne splněna, Nejvyšší soud dovolací řízení ohledně dovolání první žalované pro nedostatek uvedené podmínky řízení podle §243c a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá situaci, kdy žalobci v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž úhradu by měl jinak právo (ustanovení §243b odst. 4, §224 odst. 1, §146 odst. 2 věty první o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. března 2003
JUDr. Miroslav Ferák, v.r.
předseda senátu