ECLI:CZ:NS:2003:26.CDO.140.2003.1
sp. zn. 26 Cdo 140/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobkyň A) H. Š. a B) M. K. proti žalovaným 1) J. H., zastoupené advokátkou, a 2) P. H., o vyklizení rodinného domu, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 5 C 352/2000, o dovolání první žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. dubna 2002, č. j. 25 Co 102/2002-65, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 8. dubna 2002, č. j. 25 Co 102/2002-65, potvrdil rozsudek Okresního soudu Praha-západ (soudu prvního stupně) ze dne 28. března 2001, č. j. 5 C 352/2000-36, jímž soud prvního stupně uložil žalovaným povinnost vyklidit „dům čp.9 v obci Z. v katastrálním území Z.“ do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku a rozhodl o nákladech řízení účastníků.
První žalovaná (zastoupena advokátkou) podala proti rozsudku odvolacího soudu včasné dovolání, domáhaje se – prostřednictvím dovolacího důvodu podřazeného ustanovení §241a odst. 2 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené s účinností od 1. ledna 2001 zákonem č. 30/2000 Sb. – zrušení nejen napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, nýbrž i rozhodnutí soudu prvního stupně, a vrácení věci k dalšímu řízení soudu prvního stupně.
Podáním ze dne 28. listopadu 2002, doplněným upřesňujícím podáním ze dne 28. prosince 2002, vzala první žalovaná dovolání zpět.
Původně vystupovala na straně žalující jako účastnice řízení – vedle žalobkyň H. Š. a M. K. – rovněž J. T., naposledy bytem ve Z., U. 9 (matka žalované J. H.), která v průběhu dovolacího řízení (konkrétně dne 1. listopadu 2002) zemřela. Podle sdělení pověřeného notáře JUDr. P. B. ze dne 14. února 2003 je jedinou dědičkou žalovaná, která dědictví neodmítla. Za této situace dovolací soud v dovolacím řízení jednal jako se žalobkyněmi pouze s H. Š. a M. K., neboť žalovaná se ani úmrtím žalobkyně J. T. (matky) účastnicí řízení na straně žalující nestala (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. července 2001, sp. zn. 20 Cdo 1921/99, uveřejněné pod č. 24 v sešitě č. 4 z roku 2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a pod č. 148 v sešitě č. 12 z roku 2001 časopisu Soudní judikatura).
Podle §243b odst. 5 věty druhé o.s.ř. vezme - li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví.
Vyplývá-li z citovaného ustanovení, že zpětvzetí dovolání má bez dalšího za následek zastavení dovolacího řízení, rozhodl dovolací soud v důsledku zpětvzetí dovolání s odkazem na citované ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5, §224 odst. 1, §146 odst. 2 věty první o.s.ř. a skutečností, že žalobkyním v řízení o dovolání žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měly proti první žalované právo, nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. února 2003
JUDr. Miroslav Ferák, v.r.
předseda senátu