ECLI:CZ:NS:2003:26.CDO.1517.2003.1
sp. zn. 26 Cdo 1517/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobkyně městské části P., zastoupené advokátkou, proti žalované V. K., zastoupené advokátem, o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 26 C 215/2000, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. října 2002, č. j. 35 Co 285/2002-106, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 25. října 2002, č. j. 35 Co 285/2002-106, potvrdil ve výroku o věci samé rozsudek ze dne 22. ledna 2002, č. j. 26 C 215/2000-82, jímž – ve věci samé – Obvodní soud pro Prahu 8 (soud prvního stupně) přivolil „k výpovědi z nájmu bytu číslo 7, I. kategorie, sestávajícího ze tří pokojů a kuchyně s příslušenstvím ve druhém podlaží domu č. p. 471 v P. v katastrálním území Bohnice (dále jen „předmětný byt”, resp. „byt”), kterou dala žalobkyně žalované“, určil, že nájemní poměr skončí uplynutím tříměsíční výpovědní lhůty, která počne běžet prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž rozsudek nabude právní moci, a uložil žalované povinnost „byt vyklidit a vyklizený předat žalobkyni do patnácti dnů ode dne uplynutí výpovědní lhůty”. Ve výroku o provostupňových nákladech řízení účastníků citovaný rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.
Žalovaná (zastoupena advokátem) podala dne 5. února 2003 k poštovní přepravě dovolání, v němž označila rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje („proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2002 pod č.j. 35 Co 285/2002-106“), a sdělila, že dovolání odůvodní „ve lhůtě 14-ti dnů“. Na výzvu soudu prvního stupně, učiněnou formou usnesení ze dne 7. března 2003, č. j. 26 C 215/2000-112, reagovala podáním ze dne 10. dubna 2002, v němž prostřednictvím advokáta požádala o prodloužení soudem stanovené lhůty „na přiměřenou dobu“.
Podáním ze dne 7. července 2003 (doručeným soudu prvního stupně dne 9. července 2003) vzala žalovaná dovolání zpět.
Podle §243b odst. 5 věty druhé o.s.ř. vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví.
Vyplývá-li z citovaného ustanovení, že zpětvzetí dovolání má bez dalšího za následek zastavení dovolacího řízení, rozhodl dovolací soud v důsledku zpětvzetí dovolání tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením §243b odst. 5, §224 odst. 1, §146 odst. 2 věty první o.s.ř. a skutečností, že žalobkyni v řízení o dovolání žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti žalované právo, nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. srpna 2003
JUDr. Miroslav Ferák, v. r.
předseda senátu