ECLI:CZ:NS:2003:26.CDO.759.2003.1
sp. zn. 26 Cdo 759/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobců A) J. P., a B) H. P., obou zastoupených advokátem, proti žalovanému J. P., o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 5 C 768/2000, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 1. října 2002, č. j. 28 Co 290/2002-50, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 1. 10. 2002, č. j. 28 Co 290/2002-50, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Nymburce (soudu prvního stupně) ze dne 16. 1. 2002, č. j. 5 C 768/2000-23, jímž soud přivolil k výpovědi z nájmu bytu sestávajícího ze dvou pokojů, kuchyně a příslušenství, III. kategorie v prvním podlaží domu čp. 69 v M. K., kterou dali žalobci žalovanému dne 2. 7. 2001, určil, že nájemní poměr skončí uplynutím tříměsíční výpovědní lhůty, která počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po právní moci rozsudku, žalovanému uložil povinnost vyklidit byt a vyklizený jej předat žalobcům do patnácti dnů po zajištění přístřeší, a rozhodl o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil s právním závěrem soudu prvního stupně, že v posuzované věci byly splněny všechny zákonné předpoklady pro přivolení k výpovědi z nájmu bytu podle §711 odst. 1 písm. d/ zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném v době dání výpovědi z nájmu bytu (dále je „obč. zák.“).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný - nezastoupen advokátem - dovolání, v němž vyjádřil nesouhlas s právními závěry odvolacího soudu.
Žalobci se k dovolání nevyjádřili.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb. - dále jen „o. s. ř.“) shledal, že dovolání bylo podáno včas subjektem k tomu oprávněným – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), že však nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má - li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná - li za něj osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy. Nemá - li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání.
Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Protože dovolatel nebyl zastoupen advokátem a z obsahu spisu nevyplývalo, že by sám měl právnické vzdělání, byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 10. 1. 2003, č. j. 5 C 768/2000 - 59, vyzván, aby si ve lhůtě patnácti dnů od doručení usnesení pro řízení o dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby předložil plnou moc, kterou tomuto zástupci udělí. Současně byl poučen, že dovolací řízení bude zastaveno, nepředloží-li v poskytnuté lhůtě plnou moc zvoleného advokáta. Usnesení s výzvou bylo dovolateli doručeno dne 16. 1. 2003, na výzvu nikterak nereagoval.
Z výše uvedeného vyplývá, že zákonem stanovená podmínka dovolacího řízení podle §241 odst. 1 části věty první před středníkem o. s. ř. ve spojení s §241 odst. 2 o. s. ř. nebyla přes provedené opatření soudem prvního stupně do dnešního dne splněna. Nejvyšší soud proto dovolací řízení pro nedostatek uvedené podmínky řízení podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá situaci, kdy žalobcům v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž úhradu by měli jinak právo proti žalovanému, který procesně zavinil zastavení dovolacího řízení ( §243b odst. 5, §224 odst. 1, §146 odst. 2 věta první a §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. dubna 2003
Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v.r.
předsedkyně senátu