ECLI:CZ:NS:2003:26.ND.87.2003.1
sp. zn. 26 Nd 87/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Müllerové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. v právní věci žalobce J. A., proti žalované společnosti N. a. s., zastoupené advokátem, o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 15 C 39/2003, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 15 C 39/2003, se podle §12 odst. 2 o. s. ř. přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Kroměříži.
Odůvodnění:
Žalobce podal u Obvodního soudu pro Prahu 4 žalobu na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, kterou mu dala žalovaná společnost N. a. s. (dále jen \"žalovaná\").
Žalovaná navrhla, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Kroměříži. Návrh odůvodnila – mimo jiné – tvrzením, že provozovna, v níž byl žalobce zaměstnán, se nachází ve Z., že svědci, kteří \"budou vypovídat\", vykonávají pracovní činnost ve Z. a bydliště mají v obvodu Okresního soudu v Kroměříži, že organizační změny související s výpovědí z pracovního poměru se týkají provozovny ve Z., že také žalobce má bydliště v této obci, a že žalovanou ve sporu zastupuje advokát se sídlem v K. Zdůraznila, že řízení, které bude probíhat v Kroměříži, bude hospodárnější a rychlejší, poukázala i na náklady, jaké by si přítomnost účastníků a svědků \"u soudu v Praze\" vyžádala.
Žalobce vyjádřil s návrhem na přikázání věci nesouhlas a setrval na tom, aby věc byla projednána u místně příslušného soudu.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.).
Důvody vhodnosti přikázání věci ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Vhodnou delegací se zpravidla předchází nutnosti dožádání (§39 o. s. ř.). Typickými důvody vhodnosti budou proto takové, jež soudu, který o přikázání věci rozhoduje, umožní přijmout závěr, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji (srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M.: Občanský soudní řád. Komentář. I. díl, 6. vydání, Praha: C. H. Beck, 2003, str. 43).
Ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. je zákonem určenou výjimkou ze zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, uveřejněné pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.); proto by k přikázání věci jinému než příslušnému soudu mělo docházet pouze ze závažných důvodů. Výše citované argumenty, které ve prospěch svého návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Kroměříži předložila žalovaná, a jejichž opodstatněnost žalobce nijak nezpochybnil, takovými závažnými důvody jsou, a Nejvyšší soud České republiky proto návrhu žalované vyhověl, přihlížeje i k tomu, že byl podán na samém počátku řízení, tedy ve stadiu přípravy jednání, kdy ještě příslušný soud neprovedl žádné dokazování.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. května 2003
JUDr. Hana Müllerová, v. r.
předsedkyně senátu