ECLI:CZ:NS:2003:28.CDO.1444.2003.1
sp. zn. 28 Cdo 1444/2003
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. v právní věci žalobkyně J. Z., zastoupené advokátem, proti žalovanému Bytovému podniku v P., státnímu podniku v likvidaci, zastoupenému advokátkou, o povinnost uzavřít dohodu o vydání nemovitostí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 9 C 182/92, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 1995, č. j. 15 Co 123/95-23, takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 1995, č. j. 15 Co 123/95-23, jakož i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8. 7. 1994, č. j. 9 C 182/92-9, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 5 k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze přes odvolání žalobce MUDr. J. Z. potvrdil rozsudkem ze dne 30. 6. 1995, č. j. 15 Co 123/95-23, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8. 7. 1994, č. j. 9 C 182/92-9, kterým byla zamítnuta žaloba na uložení povinnosti žalovanému uzavřít se žalobcem dohodu o vydání domu čp. 862 a pozemku parc. č. 3562, obojí v k. ú. S. Žalobce byl zavázán nahradit žalovanému náklady řízení před soudy obou stupňů. Důvodem zamítnutí žaloby byla skutečnost, že žalobce vyzval žalovaného k vydání nemovitostí, ve smyslu §5 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb. o mimosoudních rehabilitacích, ještě před nabytím účinnosti zákona, tedy před datem 1. 4. 1991. Výzva ze dne 26. 2. 1991 byla doručena žalovanému následujícího dne. Odvolací soud připustil proti svému rozsudku dovolání, přičemž vyslovil pochybnost o charakteru šestiměsíční lhůty podle §5 odst. 2 citovaného zákona.
Žalobce využil poskytnutého práva a podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání; v něm vytkl odvolacímu soudu nesprávné právní posouzení věci.
Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.
Dovolací soud zjistil, že dovolání bylo podáno včas, tedy v jednoměsíční lhůtě od právní moci rozsudku odvolacího soudu, v souladu s ustanovením §240 odst. 1 o. s. ř. (také dále jsou uváděna ustanovení o. s. ř. ve znění relevantním v době příslušného procesního úkonu resp. před účinností novely č. 30/2000 Sb.). Dovolatel byl zastoupen advokátem (§241 odst. 1 o. s. ř.) a dovolání, nehledě na odvolacím soudem vymezenou otázku, pro kterou dovolání připustil, obsahově odpovídá i zákonnému vymezení dovolacího důvodu podle §241 odst. 2 písm. d/ o. s. ř.
Dovolatel dne 26. 12. 1998 zemřel a pozůstalá manželka Jarmila Zelenková, jako podle zatímního obsahu spisu jediná dědička, projevila vůli pokračovat v řízení o dovolání, vstoupila tak do práv dosavadního dovolatele a ke svému zastoupení zmocnila advokáta Mgr. Z. J.
Dovolání je důvodné.
Považovaly-li soudy obou nižších instancí výzvu k vydání věcí za předčasnou a tím neúčinnou, pak v mezidobí od jejich rozhodování se judikatura ustálila na názoru, že výzvě k vydání věci podle ustanovení §5 odst. 1, 2 zákona č. 87/1991 Sb., obsahem vyhovující zákonu a doručené adresátovi před 1. 4. 1991 jako datem nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze odepřít právním předpisem pro řádnou výzvu presumované důsledky. Jiný než tento výklad by byl nepřiměřeně formalistický a tedy nekonformní vůči ústavním normám. Vedle konstantní judikatury Nejvyššího soudu je možné citovat jako reprezentanta tohoto závazného právního názoru nález Ústavního soudu ze dne 27. 1. 1999, sp. zn. I. ÚS 208/97, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení pod č. 14 ve svazku 13.
Jak odvolací soud, tak i soud prvního stupně tedy v právním posouzení věci pochybily. Dovolací soud proto obojí rozhodnutí podle ustanovení §243b odst. 1, 2 o. s. ř. zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Poukázal-li odvolací soud v odůvodnění rozsudku též na vady ve formulaci žalobního petitu, pak je v tomto ohledu třeba v dalšímu průběhu řízení zohlednit zvýšenou toleranci, která má podle interpretačních závěrů Nejvyššího i Ústavního soudu provázet procesní úkony potenciálních restituentů, a stranu žalující podle potřeby přiměřeně poučit.
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 27. listopadu 2003
JUDr. Josef R a k o v s k ý , v.r.
předseda senátu