ECLI:CZ:NS:2003:28.CDO.1834.2002.1
sp. zn. 28 Cdo 1617/2002
sp. zn. 28 Cdo 1834/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyň A/ M. H., B/ M. V. a C/ K. P., proti žalované České republice – původně zastoupené Okresním úřadem ve S., nyní Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, územní pracoviště S., o neplatnost darovací smlouvy, vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp.zn.8 C 346/96, o dovolání V. H. proti rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 25.6.1997, čj. 8 C 346/96-45, a usnesení tohoto soudu ze dne 3.2.1997, čj. 8 C 346/96-16, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Dovolatel ani účastníci nemají právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Strakonicích shora uvedeným rozsudkem zamítl žalobu z 6.3.1996; žalobkyně se jí domáhaly určení neplatnosti smlouvy ze dne 23.7.1976, kterou darovaly státu zemědělské pozemky v rozsudku blíže specifikované. Dne 27.5.1996 udělily žalobkyně plnou moc k zastupování v tomto řízení V. H. Usnesením ze dne 3.2.1997, čj. 8 C 346/96-16, soud prvního stupně rozhodl, že zastupování žalobkyň V. H. nepřipouští. Usnesení mu bylo doručeno 17.3.1997, odvolání proti němu podáno nebylo. Ještě předtím, dne 10.3.1997 žalobkyně písemným podáním výslovně \"zrušily\" plnou moc pro V. H. a udělily plnou moc k zastupování J. P.V průběhu odvolacího řízení (zahájeného na základě odvolání J. P.) udělila žalobkyně K. P. plnou moc advokátovi JUDr. K. H. Odvolací soud pak rozsudkem ze dne 25.2.1998, čj. 5 Co 2819/65, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 7.4.1998.
Podáním ze dne 10.3.2000, označeným jako \"návrh na vydání mimořádného opravného prostředku na rozsudek 8 C 346/96-45\" žalobce napadl rozhodnutí soudu prvního stupně, a dalším podáním do tohoto opravného prostředku zahrnul i usnesení čj. 8 C 346/96-16. Pokusy soudu o poučení V. H., že není účastníkem řízení, vedly k další korespondenci, při níž pisatel trval na svém návrhu, a dopisem z 27.6.2002, došlým soudu 2.7.2002, sdělil, že podává dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně, \"zahájit řízení věci 8 C 346/96, která pochybením samosoudce Mgr.R. D. není dosud platně ukončena\"
Nato soud prvního stupně vydal dne 11.7.2002 usnesení, v němž vyzval dovolatele k doplnění dovolání a předložení plné moci advokáta, poskytl mu k tomu třicetidenní lhůtu a poučil jej, že dovolací řízení bude případně podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2 věty třetí OSŘ zastaveno. Usnesení bylo dovolateli doručeno 15.7.2002, dovolatel na ně reagoval, i když nikoli způsobem požadovaným soudem prvního stupně, a plná moc advokáta k zastupování v dovolacím řízení předložena nebyla.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000, kterým se mění zákon č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů , a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vydaným po řízení provedením podle dosavadních právních předpisů, projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1.1.2001 ( dále jen \" OSŘ\"). Tak je tomu v daném případě, kdy soudy obou stupňů rozhodovaly podle OSŘ ve znění účinném do 1.1.2001.
Podle §241 odst. 1 věta druhá OSŘ dovolatel musí být zastoupen advokátem, pokud nemá právnické vzdělání buď sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Toto povinné zastoupení kvalifikovanou právnicky vzdělanou osobou tvoří zvláštní podmínku dovolacího řízené, jejíž nedostatek lze sice odstranit, avšak není-li splněna, nelze ve věci rozhodnout. Podle §103 OSŘ (§243c OSŘ) přihlíží soud kdykoli za řízení, zda jsou splněny podmínky , za nichž může ve věci jednat. Jde-li o nedostatek podmínky, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření; nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví ( §104 odst. 2, §243c OSŘ).
V dané věci dovolatel ani na výzvu soudu a poučení o následcích nesplnění výzvy neodstranil nedostatek povinného zastoupení advokátem, které je podmínkou dovolacího řízení; z obsahu spisu pak nelze dovodit, že by měl sám odpovídající vysokoškolské právnické vzdělání. Dovolacímu soudu proto nezbylo než dovolací řízení zastavit podle §104 odst. 2 a §243c OSŘ.
(K tomu dovolací soud dodává, že i kdyby nebylo dovolací řízení zastaveno, /tj. v případě, kdyby dovolatel byl zastoupen advokátem/, nebylo by možno o dovolání proti rozsudku věcně rozhodnout, protože jednak bylo podáno osobou, která není účastníkem řízení ani zástupcem účastníka, dále bylo zjevně opožděné a konečně i proto, že dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není přípustné. Poslední dva jmenované důvody se pak týkají i dovolání proti usnesení soudu prvního stupně, kterým nebylo připuštěno zastupování dovolatele v tomto řízení. Z těchto důvodů by bylo nutno dovolání odmítnout.)
Výrok o nákladech řízení je dán tím, že v dovolacím řízení nevznikly žalovanému prokazatelné náklady řízení ( §243b odst. 4, §224 odst. 1, §146 odst. 2 OSŘ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. února 2003
JUDr. Josef Rakovský, v. r.
předseda senátu