ECLI:CZ:NS:2003:28.CDO.2229.2002.1
sp. zn. 28 Cdo 2229/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., o dovolání R. H. a J. H., které bylo podáno 25.9.1997 proti usnesení Městského soudu v Praze z 27.6.1997, sp.zn. 23 Co 228/97, vydanému v právní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp.zn. 10 Nc 3320/97 (žalobců 1. R. H., zastoupené nyní opatrovníkem a 2. J. H. zemřelého 26.3.1999, dědictvím po němž bylo Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp.zn. 34 D 1096/99 vydáno dědičce R. H., proti žalovanému Ing. P. J., o uložení povinnosti k omluvě žalobcům a k poskytnutí odškodnění), takto:
I. Řízení o dovolání se zastavuje.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.
Odůvodnění:
Žalobci R. H. a J. H. podali u Obvodního soudu pro Prahu 4 žalobu, kterou si sepsali sami bez právního zastoupení osobou s právnickým vzděláním.
Protože uvedené podání R. H. a jejího manžela J. H. nemělo náležitosti žalobního návrhu podle ustanovení §42 odst. 3 a §79 odst. 1 občanského soudního řádu, vyzval Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením z 3.3.1997, čj. 10 Nc 3320/97-4, žalobce, aby své podání doplnili (a zaslali soudu ve dvojím vyhotovení), zejména uvedením jména a příjmení účastníků řízení, jejich bydliště a zaměstnání, dále pravdivým vylíčením rozhodujících skutečností i označením důkazů, jichž se žalobci dovolávají, jakož i přesným zněním žalobního návrhu. Usnesení soudu prvního stupně obsahovalo i poučení o tom, že řízení bude zastaveno podle ustanovení §43 odst. 2 občanského soudního řádu, nebude-li podání v soudem stanovené lhůtě doplněno. Tato výzva byla doručena žalobcům dne 12.3.1997.
Obvodní soud pro Prahu 4 pak vydal usnesení z 10.4.1997, čj. 10 Nc 3320/97-7, jímž bylo řízení zastaveno s tím, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Řízení bylo soudem prvního stupně zastaveno podle ustanovení §43 odst. 2 občanského soudního řádu pro nedoplnění žalobního návrhu v soudem stanovené lhůtě i přes dané poučení.
O odvolání žalobců R. H. a J. H. proti uvedenému usnesení soudu prvního stupně rozhodl Městský soud v Praze usnesením z 27.6.1997, sp.zn. 23 Co 228/97, a to tak, že usnesení soudu prvního stupně bylo potvrzeno. Také odvolací soud byl toho názoru, že žalobní návrh žalobců, který soudu došel 19.2.1997, trpí vadami, neboť neobsahuje náležitosti, které takový návrh musí mít podle ustanovení §42 odst. 4 a §79 občanského soudního řádu. Podání žalobců však tyto náležitosti nesplňuje a proto podle názoru odvolacího soudu postupoval soud prvního stupně správně, když řízení zastavil; ani v odvolacím řízení žalobci neodstranili vady svého podání a ani z odvolání žalobců nebylo patrno, čeho se žalobci domáhají vůči žalovanému, který je v podání žalobců označen jako starosta m. č. P. 11. Proto odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení §219 občanského soudního řádu.
Usnesení odvolacího soudu bylo doručeno žalobcům dne 12.9.1997 a dovolání žalobců proti němu bylo předáno na poště k doručení Vrchnímu soudu v Praze (který je postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 4), tedy ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 občanského soudního řádu (zákona č. 99/1963 Sb. ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.).
Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze 16.2.1998, čj. 10 Nc 3320/97-17, vyzval žalobce, aby své podání, označené jako dovolání, do 10 dnů od doručení výzvy doplnil uvedením konkrétního údaje o tom, proti kterému rozhodnutí jejich dovolání směřuje, z jakých dovolacích důvodů (ve smyslu ustanovení §241 občanského soudního řádu) je dovolání podáváno, zda dovolatelé navrhují provedení nějakých důkazů k prokázání důvodů dovolání, dále aby dovolatelé do spisu založili stejnopis dovolání a plnou moc advokátu, který je bude v řízení o dovolání zastupovat (když v dovolacím řízení musí být účastník řízení zastoupen advokátem, nemá-li sám právnické vzdělání). Toto usnesení bylo dne 23.2.1998 doručeno žalobcům.
V podání reagujícím na usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze 16.2.1998, čj. 10 Nc 3320/97-17, žalobci uvedli dne 23.2.1998, že žádají, aby jim byl v této právní věci ustanoven právní zástupce. Žalobci uváděli i jméno a příjmení právníka, který by je měl, podle názoru žalobců, v tomto řízení zastupovat.
Dovolatel J. H. zemřel dne 26.3.1999. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 z 24.11.1999, čj. 34 D 1096/99-17, bylo řízení o dědictví po něm zastaveno, protože zemřelý zanechal ke dni úmrtí pouze majetek nepatrné hodnoty a tento majetek byl vydán pozůstalé manželce R. H., která se postarala o pohřeb zůstavitele.
Dovolatelka R. H. byla rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 z 30.11.2001, sp.zn. 14 Nc 824/97, omezena ve způsobilosti k právním úkonům, a to tak, že není schopna (kromě jiného) jednat samostatně bez opatrovníka s úřady a soudy. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze 16.1.2002, čj. P 34/2002-201, byla R. H. ustanoven opatrovník CSS v P. 4. Tento ustanovený opatrovník, za nějž jedná v této právní věci podle pověření ze 16.4.2002 JUDr. M. J. (právnička uvedeného CSS) pak podáním z 5.11.2002, čj. 471/02, vzal zpět dovolání, jež bylo dne 22.2.1997 podáno R. H. a J. H. proti usnesení Městského soudu v Praze z 27.6.1997, sp.zn. 23 Co 228/97, když po vlastním přešetření celé záležitosti dospěl k závěru, že v tomto dovolání není dán ani jediný důvod podle ustanovení §241 odst. 3 občanského soudního řádu (ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.).
V ustanovení §243b odst. 4, věta druhá, občanského soudního řádu (ve znění platném do 31.12.2000), podle něhož tu bylo třeba postupovat ve smyslu ustanovení dvanácté části, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb.), vzal-li dovolatel dovolání zcela zpět, bylo stanoveno, že dovolací soud dovolací řízení zastaví.
Podle tohoto ustanovení postupoval dovolací soud i v daném případě a vzhledem k uvedenému zpětvzetí dovolání (učiněném v celém rozsahu dovolání) řízení o dovolání zastavil.
K přiznání náhrady nákladů dovolacího řízení některému z účastníků řízení nebyly shledány zákonné předpoklady ve smyslu ustanovení §243b odst. 4 a §224 odst. 1 občanského soudního řádu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 7. ledna 2003
JUDr. Oldřich Jehlička,CSc., v.r.
předseda senátu