ECLI:CZ:NS:2003:28.CDO.405.2003.1
sp. zn. 28 Cdo 405/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., o dovolání H. L., podaném proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. prosince 2002, sp. zn. 18 Co 604/2002 (v právní věci žalobkyň A) M. Z., B) nezl. S. P., zastoupené zákonnou zástupkyní, C) A. P., všech zastoupených H. L. a D) H. L., proti žalovanému K. N., zastoupenému advokátkou, o vyklizení pozemků, vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. 6 C 73/2002), takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 12. 2002, č. j. 18 Co 604/2002-56, byl k odvolání žalobkyň změněn rozsudek Okresního soudu v Tachově ze dne 28. 8. 2002, č. j. 6 C 73/2002-32, a to tak, že žalovaný je povinen vyklidit oplocený pozemek parc. č. 35/1 o výměře 400 m2 a též oplocený pozemek parc. č. 60 o stejné výměře, obojí v k. ú. T., obec T., okres T., jak byly užívány podle nájemní smlouvy s P. f. ČR ze dne 26. 3. 1998 dále identifikované, se stanovenou lhůtou k vyklizení do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně a žalovanému bylo uloženo nahradit žalobkyním náklady odvolacího řízení ve výši 3.000,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno dovolání, které lze podle obsahu, tj. podle dovolacích námitek a zejména dovolacího návrhu, považovat za dovolání podané čtvrtou ze žalobkyň (označenou D). Dovolání směřovalo proti výroku rozsudku odvolacího soudu sub II, kterým nebylo žádnému z účastníků přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně. Žalobkyně H. L. navrhla připustit dovolání pro zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce ve věci samé podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“), za současného uplatnění dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., s tím, že dovolací soud rozsudek odvolacího soudu v napadeném výroku zruší a věc vrátí tomuto soudu k dalšímu řízení, s následným přiznáním nákladů řízení před soudem prvního stupně čtvrté žalobkyni.
Žalovaný ani ostatní žalobkyně se k dovolání nevyjádřili.
Dovolací soud zjistil, že dovolání podala včas osoba oprávněná, mající právnické vzdělání (§240 odst. 1, §241 odst. 1 o. s. ř.). Posouzení věcného obsahu dovolání však bylo podmíněno kladným závěrem o přípustnosti podaného dovolání.
Dovoláním napadla čtvrtá žalobkyně výrok odvolacího soudu o nákladech řízení, tedy nikoli takový výrok, kterým by se v rozsudku rozhodovalo ve smyslu ustanovení §152 odst. 1 o. s. ř. o věci samé. Výrok o nákladech řízení má povahu usnesení, jímž se o věci samé nerozhoduje. Proti takovému výroku tedy z hlediska ustanovení §237 o. s. ř. není dovolání přípustné (srov. rozhodnutí uveřejněné pod č. 9/1994 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ani taxativní výčet nemeritorních usnesení odvolacího soudu v ustanovení §239 o. s. ř., proti nimž je přípustné dovolání, neuvádí usnesení o nákladech řízení.
Dovolání čtvrté žalobkyně proti výroku rozsudku odvolacího soudu o nákladech řízení před soudem prvního stupně tedy není přípustné a dovolací soud je podle ustanovení §243b odst. 5 a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
Odmítnutí dovolání založilo povinnost žalobkyně nahradit ostatním účastníkům řízení jejich náklady (§243b odst. 5, §146 odst. 3 o. s. ř.). Žádnému z nich však v dovolacím řízení takové náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 21. března 2003
JUDr. Oldřich J e h l i č k a , CSc., v.r.
předseda senátu