ECLI:CZ:NS:2003:28.CDO.685.2003.1
sp. zn. 28 Cdo 685/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc. a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a JUDr. Josefa Rakovského o dovolání V. R., zastoupené advokátem, podaném proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. května 2002, sp. zn. 21 Co 162/2002 (v právní věci žalobců A/ K. K., B/ M. Š., proti žalované V. R., zastoupené advokátem, o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 47 C 76/2001), takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 5. 2002, č. j. 21 Co 162/2002-19, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 12. 2. 2002, kterým byla zamítnuta žaloba V. R. na obnovu řízení, vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod původní sp. zn. I Ro 3752/2000, později sp. zn. 23 C 191/2001. Soudy obou instancí nepřiznaly žádnému účastníku právo na náhradu nákladů řízení. Důvodem zamítnutí žaloby na obnovu řízení bylo zjištění, že žalobou nebyl napaden platební rozkaz výše uvedené sp. zn. ze dne 15. 3. 2001 (žalované stanovena povinnost zaplatit žalobcům částku 26.565,- Kč a náklady řízení), ale usnesení o odmítnutí odporu, podaného proti tomuto platebnímu rozkazu, pro opožděnost ze dne 3. 5. 2001, č. j. I Ro 3752/2000-18, ve spojení s potvrzujícím usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 8. 2001, č. j. 51 Co 381/2001. Nebyla tedy splněna zákonná podmínka obsažená v ustanovení §228 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“), podle níž může účastník napadnout žalobou na obnovu řízení pravomocné rozhodnutí ve věci samé (včetně platebního rozkazu).
Žalovaná podala kromě žaloby na obnovu řízení ještě žalobu pro zmatečnost, vedenou dosud soudem prvního stupně pod stejnou sp. zn. jako žaloba na obnovu řízení. K usnesení, kterým byla vyzvána k odstranění vad žaloby pro zmatečnost, zaslala žalovaná dne 28. 2. 2002 doplnění žaloby, v němž žalobu směřuje – vedle již citovaných usnesení soudů obou stupňů o odmítnutí odporu pro opožděnost – též proti výše uvedenému platebnímu rozkazu Obvodního soudu pro Prahu 4. Ve věci žaloby pro zmatečnost nebylo poté dále jednáno.
Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2002 úvodem citovaného č. j. podala žalovaná dovolání. Opakovala v něm námitku z řízení před odvolacím soudem, že žalobu na obnovu řízení podala proti meritornímu platebnímu rozkazu. Poukazovala zejména na bod 1. petitu žaloby, v němž navrhuje povolit obnovu řízení ve věci Obvodního soudu pro Prahu 4 pod č. j. I Ro 3752/2000. Měl-li soud pochybnosti o tom, které rozhodnutí bylo žalobou napadeno, měl žalovanou vyzvat k upřesnění žaloby. Dovolatelka též poukázala na tvrzený důvod obnovy řízení (nebyla procesně způsobilá podat včas odpor v důsledku smrti manžela, což dokládá lékařskou zprávou) a navrhla odložit vykonatelnost rozhodnutí, napadeného žalobou na obnovu řízení. V závěru svého dovolání žalovaná žádala, aby rozhodnutí soudů obou nižších instancí ve věci žaloby na obnovu řízení byla zrušena a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Vyjádření k dovolání nebylo podáno.
Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání podala oprávněná osoba, zastoupená advokátem, a že tak učinila v zákonné lhůtě (§240 odst. 1, §241 odst. 1 o. s. ř.). Dovolání je přípustné podle ustanovení §238 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. a dovolací důvod lze dovodit z obsahu podaného dovolání tak, že napadené rozhodnutí mělo spočívat na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.).
Dovolání není důvodné.
Dovolatelka výslovně označila žalobu na obnovu řízení jako žalobu, směřující proti usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí opožděně podaného odporu. Také žalobní petit zní na zrušení tohoto usnesení. V porovnání s takto formulovaným textem žaloby nemůže - vzhledem ke svému obecnému dopadu - přivodit změnu posouzení žaloby ta část petitu, na níž v dovolání poukazuje žalovaná, a to návrh výroku na povolení obnovy řízení „ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod č. j. I Ro 3752/2000“.
Označením rozhodnutí napadeného žalobou na obnovu řízení i zněním petitu této žaloby je účastník řízení vázán. Identifikace napadeného usnesení, k němuž se ostatně vázala i žalobní tvrzení, splňovala požadavky určitosti i srozumitelnosti a nevyžadovala postup soudu prvního stupně vedoucí k odstranění vad podání (§43 o. s. ř.). Tvrdí-li dovolatelka, že napadla meritorní platební rozkaz, pak je nutno – při eventuální neshodě její vůle s učiněným projevem – poukázat na převažující názor judikatury i procesní teorie. Podle něj je rozhodující vůle účastníka navenek projevená procesním úkonem a „vnitřní“ náležitosti jeho vůle se nezkoumají; obsah úkonu účastníka, jež je rozhodující pro jeho posouzení, tedy nemusí odpovídat skutečné vůli jednajícího subjektu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1646/96, publikované v Soudní judikatuře č. 9/1997).
Odvolací soud ani soud prvního stupně tedy nepochybily, jestliže nevyhověly žalobě na obnovu řízení v důsledku jejího posouzení jako takového projevu vůle, který nenapadá rozhodnutí ve věci samé - v posuzované věci pravomocný platební rozkaz (§228 odst. 1, 2 o. s. ř.).
Zákon nebyl porušen ani vydáním rozhodnutí o žalobě na obnovu řízení před rozhodnutím o žalobě pro zmatečnost (§235e odst. 3 o. s. ř.). Po doplnění žaloby pro zmatečnost dne 28. 2. 2002 se totiž ukázalo, že žaloba pro zmatečnost napadá jiné (v tomto případě meritorní) rozhodnutí, než žaloba na obnovu řízení.
Ze všech předložených důvodů dovolací soud, pro správnost rozhodnutí odvolacího soudu, dovolání žalované zamítl (§243b odst. 2 o. s. ř.).
Dovolací soud také neshledal důvod, pro nějž by měl odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí.
Ve zbylé části řízení rozhodne soud prvního stupně o žalobě pro zmatečnost, opřené o stejná tvrzení žalované jako v žalobě na obnovu řízení.
Žalobci byli v dovolacím řízení úspěšní, nevznikly jim však žádné náklady.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně dne 22. května 2003
JUDr. Oldřich Jehlička, CSc., v. r.
předseda senátu