ECLI:CZ:NS:2003:29.ODO.546.2003.1
sp. zn. 29 Odo 546/2003-268
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně S. K., proti žalovanému PhDr. F. Z., o zaplacení částky 13.250,-Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 9 C 289/93, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. června 2002, č.j. 28 Co 535/99-200, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala proti v záhlaví označenému rozsudku odvolacího soudu včas dovolání; při podání dovolání však nebyla zastoupena advokátem, ani nedoložila, že má sama právnické vzdělání.
Podle bodu 17., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 - dále též jen „o. s. ř.“). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud – ve shodě s bodem 15. hlavy první, části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. - odvolání rovněž projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001.
Podle ustanovení §241 odst. 1 o. s. ř., dovolatel musí být zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Z dovolání zastoupení žalobkyně advokátem nevyplývá. Z obsahu spisu pak je zřejmé, že žalobkyně byla Okresním soudem ve Zlíně vyzvána, aby odstranila nedostatek povinného zastoupení a poučena o následcích pro případ, že tak neučiní (srov. usnesení soudu I. stupně ze dne 4. září 2002 č.j. 9 C 289/93-207).
Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání vydání rozhodnutí ve věci samé (§241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení tohoto nedostatku do dnešního dne nedošlo, Nejvyšší soud podle §104 odst. 2 a §243c o. s. ř. dovolací řízení zastavil.
Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení muselo být zastaveno, účastníkům však ve stadiu dovolacího řízení náklady nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 2, věty prvé, §224 odst. 1 a §243b o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 29. července 2003
JUDr. Ivana Štenglová, v.r.
předsedkyně senátu