ECLI:CZ:NS:2003:29.ODO.56.2003.1
sp. zn. 29 Odo 56/2003-357
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci návrhu společnosti I. p. f. K. b., a.s., na výmaz navrhovatelky z obchodního rejstříku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. B 997, o dovolání MUDr. J. V., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. června 2002, čj. 7 Cmo 1036/2000-316, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. června 2002, čj. 7 Cmo 1036/2000-316, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský obchodní soud v Praze usnesením ze dne 15.8.2000, čj. F 55731/2000/B 997-280, vyhověl návrhu v záhlaví uvedené společnosti a vymazal ji z obchodního rejstříku z důvodu její přeměny na otevřený podílový fond.
Proti usnesení soudu prvního stupně podal MUDr. J. V. odvolání. Toto odvolání odvolací soud v záhlaví uvedeným usnesení odmítl, jako odvolání podané osobou, jež k tomu není oprávněna. Svůj výrok založil na závěru, že akcionář není účastníkem rejstříkového řízení, a tudíž není ani oprávněn rozhodnutí rejstříkového soudu napadnout odvoláním.
Proti usnesením odvolacího soudu podal MUDr. J. V. dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázal na ustanovení §238a odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“). Pokud jde o dovolací důvody, odkazoval na ustanovení §241 odst. 3 písm. a) až d) o. s. ř. Konkrétně brojí především proti závěru odvolacího soudu, že nebyl účastníkem řízení před rejstříkovým soudem. V souvislosti s tím, uvádí, že odvolací soud posuzoval jeho procesní postavení pouze jako postavení akcionáře investičního fondu, ne však již jako podílníka otevřeného podílového fondu, a tedy i právního nástupce z obchodního rejstříku vymazávaného subjektu. Dále namítá, že vzhledem k tomu, že v celém řízení se rozhodovalo bez jednání, byla mu odňata možnost jednat před soudem. Za další vadu považuje skutečnost, že soud prvního stupně nepřerušil řízení poté, co jej upozornil na to, že podal žalobu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, která rozhodovala o přeměně navrhovatelky na otevřený podílový fond a žalobu na neplatnost této přeměny. S ohledem na výše uvedené pak navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 13., zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, pro řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájená na návrh, který byl podán přede dnem účinnosti tohoto zákona, se v prvním stupni použijí dosavadní právní předpisy. O takový případ jde i v této věci, protože návrh na zahájení řízení ve věci povolení výmazu navrhovatelky z obchodního rejstříku byl podán před 1. lednem 2001.
Dovolání je přípustné dle ustanovení §238a odst. 1 písm. e) o. s. ř. a je i důvodné.
Odvolací soud založil svůj výrok na závěru, že MUDr. J. V. nebyl účastníkem rejstříkového řízení, a tudíž nebyl ani oprávněn rozhodnutí rejstříkového soudu napadnout odvoláním. Tento závěr však není správný. Otázkou účastenství akcionáře v řízení o výmaz společnosti z obchodního rejstříku za situace, kdy tento akcionář podal návrh na vyslovení neplatnosti usnesení, kterým valná hromada rozhodla o přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, se Nejvyšší soud zabýval již ve svém rozhodnutí ze dne 1.9.2002, ve věci sp. zn. 29 Odo 43/2002, 29 Odo 44/2002, 29 Odo 124/2002, publikovaném v časopise Soudní judikatura pod č. 193/2002. V tomto rozhodnutí, na které Nejvyšší soud v dalším odkazuje, dospěl soud k závěru, že za výše popsané situace obecný závěr o účastenství akcionářů v rejstříkovém řízení, na němž je založeno rozhodnutí odvolacího soudu, použít nelze a že je-li podán návrh na povolení výmazu akciové společnosti z obchodního rejstříku poté, co bylo zahájeno řízení o neplatnosti usnesení valné hromady, kterým byla společnost zrušena, stává se navrhovatel v řízení o neplatnost takového usnesení účastníkem rejstříkového řízení o povolení výmazu společnosti z obchodního rejstříku. To neplatí pro případy, kdy má obchodní zákoník zvláštní úpravu, ani v případech, kdy zákon zajišťuje ochranu práv společníků jinak.
Z uvedeného tedy vyplývá, že závěr, na kterém odvolací soud založil své rozhodnutí není správný. Proto dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, jehož účastníkem je kromě navrhovatelky i dovolatel.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 9. července 2003
JUDr. Ivana Štenglová, v.r.
předsedkyně senátu