ECLI:CZ:NS:2003:3.TDO.1043.2002.1
sp. zn. 3 Tdo 1043/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 4. února 2003 dovolání podané obviněným Š. L., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 5 To 165/2002, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 8 T 175/2001, a rozhodl takto:
Dovolání se podle §265i odst. 1 písm. c), d) tr. řádu odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. 3. 2002, sp. zn. 8 T 175/2001 byl obviněný Š. L. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), d), e) tr. zákona, za který byl odsouzen podle §247 odst. 1 tr. zákona k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zákona byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s dozorem.
Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný dne 22. 8. 2001 v době kolem 03.45 hod. v P., na tramvajové zastávce „L.“ v tramvajové soupravě, společně s již odsouzeným K. L., odcizil spícímu poškozenému E. M., aktovku v hodnotě 300,- Kč, která obsahovala mobilní telefon zn. Nokia 5110 s Twist kartou v celkové hodnotě 3.150,- Kč, mobilní telefon zn. Nokia 6210 s aktivační kartou v celkové hodnotě 6.500,- Kč, z náprsní kapsy mu odcizil dále peněženku v hodnotě 50,- Kč s finanční hotovostí ve výši 4.000,- Kč, legitimaci MHD s cenným kupónem v hodnotě 100,- Kč, svazkem klíčů v hodnotě 30,- Kč a dalšími osobními doklady, přičemž poškozenému tedy způsobil škodu ve výši 14.130,- Kč, přičemž tohoto jednání se dopustil přes skutečnost, že byl rozsudkem Okresního soudu pro Prahu 2 ze dne 3. 5. 2002 sp. zn. 2 T 63/2000, který nabyl právní moci dne 20. 6. 2000, odsouzen pro pomoc k trestnému činu krádeže podle §10 odst. 1 písm. c) tr. zákona k §247 odst. 1 písm. a), d), e) tr. zákona k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců.
Uvedený rozsudek bezprostředně nenabyl právní moci, neboť proti němu podal obviněný odvolání, kterým se dne 30. 4. 2002 zabýval Městský soud v Praze. Ten svým usnesením sp. zn. 5 To 165/2002 podle §256 tr. řádu odvolání obviněného zamítl.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 podal dne 16. 8. 2002 prostřednictvím svého obhájce dovolání s odvolávkou na údajné faxovým podáním učiněné blanketní dovolání z 11. 8. 2002, ve kterém uvedl, že oběma soudům vytýká nesprávnost a nepřiměřenost vyneseného trestu a že dovolání blíže zdůvodní a rozvede do 3 dnů. Současně v tomto dovolání navrhuje, aby napadená rozhodnutí byla zrušena. Další podáním ze dne 16. 8. 2002 upřesnil své výhrady vůči výroku o uloženém trestu i svůj návrh na rozhodnutí dovolacího soudu, a to tak, že vytýká soudu nedostatečné zohlednění možnosti pro podmíněný odklad uloženého trestu odnětí svobody, popřípadě pro uložení alternativního trestu a proto navrhuje, aby mu byl trest odnětí svobody změněn na formu trestu podmíněného nebo trestu obecně prospěšných prací.
K dovolání obviněného Š. L. se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Ta upozorňuje na vady podaného dovolání. V prvé řadě konstatuje, že se jedná o dovolání podané opožděně. Dále poukazuje na skutečnost, že dovolání postrádá odkaz na některý ze zákonných dovolacích důvodů. Dovolání tedy označuje za nepřípustné a navrhuje, aby bylo Nejvyšším soudem České republiky odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. c), d) tr. řádu, a to v neveřejném zasedání za podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací (§265c tr. řádu) zkoumal, zda jsou v posuzované věci splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest a odvolacím soudem byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek.
Dále se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda bylo dovolání podáno v zákonné lhůtě podle §265e tr. řádu. Protože dovolání ze dne 16. 8. 2002 (tedy po uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty k podání dovolání) se zmiňuje o tom, že obviněný podal dovolání již dne 11. 8. 2002 (tedy ještě v zákonné lhůtě) faxovým podáním, byl dopisem Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2002, sp. zn. 6 Tdo 788/2002 požádán Obvodní soud pro Prahu 1, aby spis o toto chybějící faxové podání doplnil. Obvodní soud pro Prahu 1 dne 3. 12. 2002 vrátil spis Nejvyššímu soudu s tím, že údajné faxové podání do něj nebylo doplněno ani Obvodním soudem pro Prahu 1, ani Městským soudem v Praze.
Podle zjištění Nejvyššího soudu předložený spis sice obsahuje jedno podání (označené jako dovolání) datované 10. 8. 2002, ale nejedná se o faxové podání a navíc podle připojených dokladů jde o podání, které bylo podáno na poštu P. až dne 16. 9. 2002 a Městským soudem v Praze přijato dne 19. 9. 2002. Dále spis obsahuje až podání datované 16. 8. 2002, tedy po uplynutí zákonné lhůty k podání dovolání. Protože spis neobsahuje žádné podání, které by bylo prokazatelně doručeno v zákonné dvouměsíční lhůtě pro podání podle §265e tr. řádu, je tedy nutné dovolání Š. L. považovat za opožděně podané. Na tom nic nemění (mimo jiné i s ohledem na ustanovení §265e odst. 4 tr. řádu) sdělení dovolatele, že vzhledem k povodňové katastrofě nefungovaly pošty, ze kterých by mohl dovolání včas odeslat.
Nejvyšší soud dále shledal, že obsah dovolání obviněného ani po jeho doplnění není v souladu s ustanovením §265f tr. řádu, neboť v něm chybí jakýkoliv odkaz na některý ze zákonných dovolacích důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. řádu, o který by se dovolání mělo opírat.
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou, osobou, která ho znovu podala, když ho předtím výslovně vzala zpět. Podle §265i odst. 1 písm. d) tr. řádu Nejvyšší soud odmítne dovolání také tehdy, jestliže nesplňuje náležitosti obsahu dovolání.
Protože dovolání Š. L. bylo podáno opožděně a nesplňuje ani náležitosti obsahu dovolání, rozhodl Nejvyšší soud o jeho odmítnutí podle §265i odst. 1 písm. c), d) tr. řádu. Za splnění podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 4. února 2003
Předseda senátu:
Mgr. Josef H e n d r y c h