ECLI:CZ:NS:2003:3.TDO.1201.2003.1
sp. zn. 3 Tdo 1201/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. listopadu 2003 o dovolání podaném Ing. Š. Š., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, sp. zn. 13 To 16/2003 ze dne 18. 2. 2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 20 T 144/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích, sp. zn. 20 T 144/2002 ze dne 18. 11. 2002 byla ing. Š. Š. uznána vinnou trestným činem ublížení na zdraví podle §223 trestního zákona (dále jen tr. zák.), jehož se dopustila skutkem přesně popsaným ve výroku citovaného rozsudku, kdy jako řidička osobního vozu v přesně zjištěné době a na přesně zjištěném místě neumožnila chodkyni přecházející vozovku její bezpečné přejití, střetla se s ní a způsobila jí zranění, když takto porušila důležitou povinnost vyplývající pro ni z ustanovení §4 písm. a), b) a ustanovení §5 odst. 1 písm. h) zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Za uvedený trestný čin jí byl uložen trest odnětí svobody s podmíněným odkladem, doplněný trestem zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu jednoho roku.
O odvolání státního zástupce a dovolatelky proti uvedenému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích usnesením sp. zn. 13 To 16/2003 ze dne 18. 2. 2003 tak, že je jako nedůvodné podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.
Dovolatelka podala prostřednictvím svého obhájce, ve stanovené lhůtě a za splnění i dalších zákonem stanovených podmínek dovolání, jímž napadla shora citované usnesení odvolacího soudu, když za dovolací důvod označila ten, který je vymezen v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech svého dovolání poukázala na to, že soudy obou stupňů nebyla vzata v úvahu přítomnost dalšího automobilu, který se nacházel v kritické době nehody na úrovni přechodu na pravé straně ve směru jízdy dovolatelky a omezil tak její výhledové poměry. Soudy v této souvislosti skutečnost, že se dovolatelka o uvedeném vozidle nezmínila v přípravném řízení, ale až v řízení před nimi, nesprávně interpretovaly jako účelové doplnění /pozměnění/ její výpovědi, a proto k ní také při svém rozhodování nepřihlédly a stejně tak k jejímu názoru o spoluvině poškozené. Má za to, že s těmito námitkami vznesenými již v řízení před odvolacím soudem se ani tento nevypořádal, a proto navrhla, aby „dovolací soud napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové z důvodů uvedených v §265k tr. ř. zrušil a věc vrátil uvedenému soudu k novému projednání a rozhodnutí.“
K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (§265h odst. 2 tr. ř.) a v něm uvedl, že dle jeho názoru je dovolání sice formálně podáno z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak z jeho obsahu je zřejmé, že dovolatelka opřela veškerou svou argumentaci pouze o námitky skutkové, kdy zejména poukázala na to, že soudy nebyla přijata její obhajoba stran přítomnosti dalšího vozidla na místě nehody v kritické době a také její poukaz na spoluvinu poškozené. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství potom uzavřel, že dovolatelka takto brojí proti, podle jejího mínění, nesprávným skutkovým závěrům vyjádřeným ve výroku o vině nalézacího soudu, jehož podobu nemůže dovolací soud, když není soudem třetí instance, měnit. V posuzovaném dovolání jsou tak napadána skutková zjištění a nikoli vady právního hodnocení již stabilizovaného skutku. Dospěl takto k přesvědčení, že mimořádný opravný prostředek byl tedy podán z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v ustanovení §265b tr. ř., a proto navrhl, aby dovolací soud takto podané dovolání podle §265i odst. l) písm. b) tr. ř. odmítl.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Zákon takto vyjadřuje to, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoli tedy z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není přípustné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly posouzeny v souladu se zákonem, tedy zda byly právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. Skutkové vady totiž nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního názoru. Pokud je pravomocné rozhodnutí založeno na zásadních nedostatcích ve skutkových zjištěních, umožňuje zákon dosáhnout nápravy takových vad ostatními mimořádnými opravnými prostředky.
V projednávané věci dovolatelka opřela uvedený dovolací důvod o námitku, že se odvolací soud nevypořádal s namítanou přítomností dalšího vozidla na místě nehody v kritické době, což mělo také výrazně ovlivnit nehodový děj a namítla i to, že soudy neakceptovaly její názor stran počínání si poškozené z hlediska její případné spoluviny. Podle dovolatelky tak existoval skutkový děj, který neumožňoval oběma soudům dospět k závěrům, které nakonec vyjádřily ve svých rozhodnutích. Z napadeného rozhodnutí i z rozsudku soudu nalézacího je však zřejmé, že soudy po zhodnocení provedených důkazů vycházely z odlišných skutkových zjištění (jež jsou v jejich rozhodnutích vyložena a odůvodněna) a o ně také následně opřely právní posouzení skutku jako trestného činu ublížení na zdraví podle §223 tr. zák. Současně také nelze v dané věci dovodit, že učiněná skutková zjištění by byla v nesouladu s jejich následným právním hodnocením. Je tedy na místě uzavřít, že dovolatelka se v rámci uplatněného dovolacího důvodu domáhá revize zjištěného skutkového stavu s tím, že dovolání takto uplatnila na procesním (§2 odst. 5, 6 tr. ř.) a nikoliv hmotně právním základě.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř.odmítnout proto, že nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem. Proto také napadené rozhodnutí nepřezkoumával podle kriterií uvedených v ustanovení §265i odst. 3 tr. ř. a uvedené rozhodnutí učinil za dodržení podmínek vymezených ustanovením §265r odst. l písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný
prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 12. listopadu 2003
Předseda senátu:
Mgr. Josef Hendrych
Vypracoval:
JUDr. Vladimír Jurka