ECLI:CZ:NS:2003:3.TDO.1380.2003.1
sp. zn. 3 Tdo 1380/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. prosince 2003 o dovolání podaném M. K., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře, sp. zn. 14 To 34/2003 ze dne 11. 3. 2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 2 T 49/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Táboře, sp. zn. 2 T 49/2002 ze dne 14. 10. 2002 byla dovolatelka uznána vinnou trestným činem porušování povinnosti v řízení o konkurzu podle §126 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.), když její jednání je podrobně popsáno ve výrokové části napadeného rozsudku. Citovaným rozsudkem jí byl uložen trest odnětí svobody a ten jí byl podmíněně odložen.
O odvolání, které proti citovanému rozsudku dovolatelka podala, rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře usnesením sp. zn. 14 To 34/2003 ze dne 11. 3. 2003 a to tak, že podané odvolání podle §256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl jako nedůvodné.
Proti uvedenému usnesení podala M. K. včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění všech dalších náležitostí vyžadovaných zákonem dovolání, když za dovolací důvod označila ten, který je vymezen ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
V důvodech podaného dovolání připustila nevhodnost své reakce na první návštěvu správce konkurzní podstaty, omluvitelnou ovšem přirozenou obranou svých vlastnických práv a zájmů, když v minulosti byla vystavena bezohledným postupům bývalého manžela. Své jednání však dále napravila, konkurzní řízení tak proběhlo bez komplikací a k této skutečnosti i k dalším důkazům jí předložených mělo být přihlédnuto a soudy ji měly takto obžaloby podle §226 písm. a), c) tr. ř. zprostit. S ohledem na uvedené pak navrhla, aby dovolací soud „ve smyslu ust. §265k a §265l tr. ř. a dalších napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a tuto trestní věc mu vrátil k dalšímu řízení“.
Nejvyšší státní zastupitelství se k podanému dovolání nevyjádřilo.
Na tomto místě je nutné připomenout, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem a jednotlivé dovolací důvody jsou přesně a taxativně vymezeny zákonem. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je takto dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání je tak určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv tedy z hlediska procesních předpisů. Není tedy možné s poukazem na uvedený dovolací důvod se domáhat přezkumu skutkových zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je takto hodnocen pouze a výlučně z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly posouzeny v souladu se zákonem, a tedy právně kvalifikovány v souladu s odpovídajícími ustanoveními hmotného práva. Ještě jinak řečeno, na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř., když skutkové vady nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního názoru. To vše za předpokladu, že soudy učiněná skutková zjištění a jejich následné právní hodnocení nejsou v extrémním nesouladu. Takový případ ovšem v posuzované věci nenastal. Skutková zjištění učiněná soudy obou stupňů jsou nepochybná a ostatně nejsou ani předmětem výhrad dovolatelky. Její poukaz na obranu jejich vlastnických práv, (ten v dané věci postrádal relevantní právní základ) i odkaz na další důkazy (blíže nespecifikované), nemůže obstát, stejně jako fakt, že dalšímu postupu v probíhajícím konkurzním řízení již nebránila.
S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné odmítnout. Dovolací soud toto rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 17. prosince 2003
Předseda senátu:
Mgr. Josef Hendrych
Zpracoval:
JUDr. Vladimír Jurka